Ovocnářství je v krizi, za poslední rok ubylo 11 procent sadů

\"Zlikvidovány byly zejména staré a přestárlé výsadby, nové výsadby je ale nenahradily. Řada zemědělských podniků do ovocnářství v posledních letech již neinvestovala a nyní s pěstováním ovoce skončila úplně. Další podniky kvůli nedostatku peněz na investice ovocnářství omezují,\" uvedl Ludvík. U hlavního ovocného druhu jablek klesly výsadby meziročně o 12 procent na 7975 hektarů. Největší propad, o 28 procent na 407 hektarů, vykázaly broskvoně.

Například Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku, které patří k největším pěstitelům ovoce v Česku, letos přistoupilo k likvidaci asi 25 hektarů sadů starých jabloní a nerentabilních višní. \"Na podzim chystáme výsadbu asi 15 hektarů jabloňových sadů přibližně za deset milionů korun,\" řekl nedávno ČTK vedoucí dolanských ovocnářů Jiří Fišer.

Plochy sadů v Česku se dosud stále držely u hranice 18.000 hektarů. \"V posledních pěti letech se každý rok vysázelo 300 až 400 hektarů nových sadů a 400 až 500 hektarů se zlikvidovalo. Nedá se tak čekat, že nynější mimořádně vysoký úbytek téměř 1900 hektarů sadů bude nahrazen. Podniky nejsou ochotné v nynější situaci sady obnovovat,\" řekl Ludvík.

Pěstování ovoce je podle něj dlouhodobě nerentabilní. Kromě poslední rány v podobě pádu ceny po ruském embargu se na špatné situaci ovocnářů podepsaly počasím způsobené hluboce podprůměrné sklizně z let 2010 až 2012. Zatímco ještě v roce 2006 činila celková sklizeň ovoce v ČR přes 190.000 tun, v roce 2011 byla 101.000 tun. V posledních dvou letech se sklizně pohybují kolem 150.000 tun.

Ovocnářství je investičně poměrně náročné, výsadba jednoho hektaru sadu přijde na 500.000 korun až jeden milion korun podle toho, zda je sad vybaven například i závlahou či protikroupovými sítěmi. Další investice podle Ludvíka musejí jít do polní techniky a posklizňových linek, bez kterých se už moderní ovocnářství neobejde. \"Návratnost investic je však nejistá a podnikání je kvůli počasí vysoce rizikové,\" uvedl předseda ovocnářů.

Stav českého ovocnářství by podle něj mohl zlepšit Program rozvoje venkova v programovacím období EU pro roky 2014 až 2020. \"Aby se podařilo udržet rozměr českého ovocnářství, měla by být podle nás podpora investic v ovocnářství jednou z priorit programu,\" uvedl Ludvík. První výzvy k podání žádostí o podpory investic by měly být vyhlášeny letos na podzim. Program obnovy venkova disponuje více než 84 miliardami korun.

Plocha sadů a věková struktura hlavních ovocných druhů v ovocných výsadbách v ČR v hektarech k červnu 2015 v porovnání s červnem 2014: Ovocný druh Mladé výsadby Začátek plodnosti Plná plodnost Staré výsadby Celkem červen 2015 Celkem červen 2014 Angrešt 0,13 0,00 1,02 0,73 1,88 1,9 Broskvoň 12 9 142 244 407 564 Hrušeň 64 124 363 194 745 790 Jabloň 351 693 2583 4348 7975 9023 Maliník a Ostružiník 0,00 9 14 10 33 88 Meruňka 49 65 461 349 925 1061 Rybíz bílý 0,00 0,10 0,00 3,85 3,95 7,60 Rybíz černý 62 22 152 123 358 375 Rybíz červený 4 4 182 449 638 790 Slivoň 305 387 1112 253 2056 2126 Třešeň 90 121 398 291 901 954 Višeň 139 96 806 383 1425 1557 Celkem 1077 1529 6214 6649 15.469 17.339

Pozn.:Případné rozdíly součtů jednotlivých položek jsou způsobeny zaokrouhlením na celá čísla.

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ovocnářská unie ČR

Zdeněk Rychtera