Hornickou činnost v lokalitě povolil obvodní báňský soud v Mostě již na konci roku 2010. Proti tomu se odvolalo občanské sdružení Kořeny. Český báňský úřad v Praze následně rozhodnutí potvrdil a sdružení poté podalo žalobu k Městskému soudu v Praze.
Soud na konci loňského roku žalobě vyhověl a rozhodnutí vrátil úřadu k přezkumu. Odůvodnil to zejména údajným porušením procesních práv aktivistů ze sdružení. Verdikt městského soudu však na začátku května zrušil Nejvyšší správní soud, na který se v únoru obrátila s kasační stížností majitel lomu Vršanská uhelná. Komplikovaným případem se má nyní znovu zabývat Městský soud v Praze.
\"Dospěli jsme k závěru, že na základě nových skutečností uvedených v odůvodnění Nejvyššího správního soudu můžeme zrušit naše rozhodnutí, kterým jsme obvodnímu báňského úřadu vrátili zpět to napadené rozhodnutí,\" řekl dnes ČTK Machek s tím, že žádost o přezkum na úřad podala právě Vršanská uhelná. \"Tím, že jsme si zrušili toto naše rozhodnutí, jsme de facto, pokud rozhodnutí nabude právní moci, otevřeli cestu k těžbě v části Slatinice na období do roku 2032,\" dodal mluvčí. Proti rozhodnutí se lze odvolat.
Vršanská uhelná, která patří do skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače požadovala povolení těžby až do roku 2052. Ministerstvo životního prostředí ale na základě posudku vlivu na životní prostředí schválilo těžbu právě jen do roku 2032.
Vršanská uhelná, která zaměstnává zhruba 600 lidí, zajišťuje těžbu hnědého uhlí v lokalitě se zásobami uhlí s nejdelší životností v Česku v rámci současných těžebních limitů. V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Těžební společnosti by to mělo přinést dlouhodobou perspektivu.
Český báňský úřad vykonává vrchní dozor nad veškerou hornickou činností. Kontroluje, zda dozorované organizace vykonávají tyto činnosti v souladu s horním zákonem, řídí a kontroluje činnost osmi obvodních báňských úřadů. Provádí také šetření závažných důlních havárií.