Euroskupina v sobotu rozhodla o ukončení současného záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. V Řecku se má o záchranném programu 5. července hlasovat v referendu. Zároveň pokračuje odliv vkladů z řeckých bank, v květnu klesly na nejnižší úroveň za skoro 11 let. \"Je nutné uvést, že přímá expozice českého finančního sektoru na Řecko je zanedbatelná, na úrovni zaokrouhlovací chyby. Z toho jasně vyplývá, že nám nehrozí žádný přímý dopad,\" uvedl Lízal.
Nepřímé dopady vývoje v Řecku se sice mohou projevit zprostředkovaně přes eurozónu, ale pro její vedení podle Lízala není situace kolem Řecka zase tak neočekávaná. \"Navíc je dnes ekonomika eurozóny i její finanční sektor v lepší kondici, než tomu bylo před lety na vrcholu krize, a též jsou k dispozici nové mechanismy,\" podotkl člen bankovní rady.
Lízal poukázal na to, že podle zátěžových testů jsou české finanční instituce schopny ustát značně nepříznivější vývoj, než jaký si lze rozumně představit jako dopad vývoje v Řecku. Výsledky testů zveřejněné minulý týden ve Zprávě o finanční stabilitě ukázaly, že české banky jako základní část finančního systému zvýšily kapitálovou přiměřenost a likviditu a s rezervou plní nová evropská regulatorní pravidla.
Lízal zopakoval, že nynější vývoj kolem Řecka je odrazem jeho vnitropolitické situace, nikoli příznakem ekonomických problémů v Evropě. Podobně se počátkem června vyjádřil guvernér ČNB Miroslav Singer, který také očekává jen minimální dopad případného bankrotu Řecka na českou ekonomiku.