Starostové pod kaskádou podporují snížení hladiny Orlíku o 4,5 m

Naopak starostové z oblasti nad kaskádou jsou podle zjištění ČTK proti. Navrhované zvýšení retenčního prostoru v Orlické přehradě, tedy pokles její hladiny o 4,5 metru, by podle nich znamenal zásah do rekreační funkce přehrady. Zejména se jim nelíbí varianta, podle které by se snížila zásoba vody ve Slapech o 30 milionů kubíků, neboť by se tak přerušila vodní doprava mezi přehradami.

\"Nás se Slapy těžce dotýkají. Pokud se zvýší jejich retenční schopnosti, tak tu budeme mít holou řeku, suché koryto,\" řekl ČTK starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada. Snížení hladiny v Orlíku by mu ale příliš nevadilo.

Podobně o Slapech smýšlí i starosta Solenic Jan Mátl. Podle něho jsou současné retenční kapacity pro jeho obec dostačující, přál by si tak na kaskádě zachovat stávající stav. \"Zvýšení retenční kapacity o 30 milionů kubíků na Slapech je zásadní, v ten moment nebude fungovat vodní doprava od přehrady k přehradě,\" vysvětlil.

Podle studie ČVUT se s rozšířením retenčního území na Orlíku sníží počet přístavních stání o necelou pětinu (19 procent) na zhruba 1200 stání. O zvětšení ochranného prostoru Vodní nádrže Orlík ze 62 milionů na 93 milionů metrů krychlových by měli nyní jednat úředníci Středočeského kraje. Pokud by voda v budoucnu klesla o 4,5 metru, což je jedna z variant, zůstalo by podle studie v provozu 63 procent současných stání.

Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii, protože zvažuje zvýšení neškodného průtoku na Vltavě v Praze, díky kterému by se začal plnit retenční prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové kulminace. \"Jedním z důsledků zvýšení neškodného průtoku na Vltavě v Praze by mohlo být v případě povodně přetečení některých ochranných valů, které obce pod Vltavskou kaskádou před povodněmi chrání,\" uvedlo v tiskové zprávě Povodí Vltavy, podle nějž by měla být tato studie hotová v září.

Již podle stávajících plánů by se mohl retenční prostor v Orlické přehradě do konce roku zvětšit o polovinu na více než 90 milionů kubíků. Měl by tak ochránit území pod nádrží před dvacetiletou vodou, pokud vodohospodáři alespoň den před povodní obdrží informaci od meteorologů. Bez výstrahy ochrání před desetiletou vodou. Nyní je ochrana ještě nižší, řekl již dříve generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

O změně uvažovalo povodí podle něj již po povodni v roce 2002, kvůli následnému suchu ale od tohoto plánu ustoupilo. Nyní by se naopak mohla zvětšit retenční plocha i v dalších přehradách Vltavské kaskády, protože povodeň z roku 2002 by podle studie neudržela ani prázdná Orlická přehrada. O těchto variantách chce nyní povodí jednat společně s ministerstvy zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj.

Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013 a měly na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002.