Jednání o přípravě mýtného tendru bylo součástí středečního setkání koaličních stran. Požadavky, které na něm ČSSD představila, představují podle Birkeho vypsání technologicky neutrální soutěže na dobu deseti let s možností zpoplatnění silnic nižších tříd, pokud by se to ukázalo jako ekonomicky efektivní či výhodné pro potřeby regulace proudu kamionů. ČSSD trvá i na zavedení evropské mýtné služby umožňující průjezd evropskými zeměmi s jednotnou palubní jednotkou, kterou po Česku požaduje EU. \"A v žádném případě ČSSD nesouhlasí s úvahami o odkupu Kapsche,\" dodal Birke.
Spekulace o možnosti odkoupit část rakouské společnosti spravující český mýtný systém se objevily v souvislosti s plánem sepsaným právní kanceláří HSP & Partners z Přerova, o kterém před týdnem informovaly Lidové noviny. Ten ale ministerstvo dopravy oficiálně odmítlo s tím, že se takovouto analýzou úřad nezabýval.
Naopak se ministerstvo chystalo rozdělit zakázku na dvě, kdy hlavní část by znamenala soutěž na pětiletý provoz nynějšího systému postaveného na mikrovlnné technologii a mýtných branách na pět let s dvouletou opcí. Požadavek vlády na technologickou neutralitu, kdy stát nebude zájemcům diktovat, jakou technologii mají pro výběr mýta použít, chce pak úřad zajistit až ve druhé soutěži. Ta se má týkat pouze eventuálního rozšíření poplatků i na zbytek silnic první třídy, pokud by na něm byla politická shoda. Právě u něho by totiž nebylo stanoveno, jakou technologii má potenciální provozovatel v soutěži nabídnout.
Zadání první ze soutěží v podobě, kdy zájemce má využít výhradně technologii postavenou Kapschem, výrazně zvyšuje podle odborníků oslovených ČTK šanci právě této společnosti v provozu mýtného v Česku pokračovat. Teprve po pěti až sedmi letech by podle plánu ministerstva centrální provoz mýtného systému přešel pod státní správu. Jde o systém podobný rakouskému, o kterém už hovořil například Ťokův předchůdce Antonín Prachař (ANO).
Elektronické mýtné, které platí kamiony a další vozidla nad 3,5 tuny, se v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Za celý loňský rok se na mýtném vybralo 8,7 miliardy korun, což meziročně představovalo růst o 160 milionů korun.