Snižování sazeb téměř bez efektu

Česká národní banka (ČNB) se na svém zasedání rozhodla snížit úrokové sazby o 25 bazických bodů, čímž překvapila nejednoho odborníka pohybujícího se v oblasti bankovnictví. Analytici očekávali, že bankovní rada ponechá sazby beze změny nejméně do poloviny roku s tím, že další změna půjde spíše směrem vzhůru.

Důvodem silná koruna
Dominantním faktorem při rozhodování tvůrců měnové politiky byla silná domácí měna, jež přispěla ke snížení prognóz inflace a hospodářského růstu. "ČNB chce zjevně ukázat, že poslední posilování koruny je podle ní nadměrné," řekl Lars Christensen, ekonom z Danske Bank pro agenturu Reuters. Jeho slova potvrzuje i poslední vývoj české měny, která za poslední rok stoupla o více než 10 procent a ve den před vyhlášením nové výše sazeb otestovala dvouleté maximum na 29,975 za euro.

Českou měnu tlačí vzhůru lepšící se obchodní bilance a očekávaný příliv zahraničních investic v souvislosti s privatizací. Stále silnější domácí měna může být trnem v oku převážně tuzemským podnikům, které své produkty exportují do jiných států. Neustálé zhodnocování měny způsobuje postupnou ztrátu konkurenceschopnosti českých výrobků, jelikož se stávají dražšími na zahraničních trzích.

Naopak jásat nad posilováním měny by mohly domácnosti tj. spotřebitelé. Zahraniční zboží dovážené na náš trh se v důsledku posilování kurzu stává levnějším, což nutí i tuzemské výrobce přemýšlet nad prodejní cenou svých výrobků či zboží.

Možné dopady neboli teorie vs. praxe
Vezmeme-li v úvahu platnost makroekonomických teorií, pak neustále zhodnocování domácí měny by kromě ztráty konkurenceschopnosti domácí produkce vedlo také k prohlubování deficitu běžného účtu platební bilance se všemi negativními důsledky pro ekonomiku. Tohoto si je bankovní rada ČNB vědoma, a proto prostřednictvím monetární politiky (tzv. politiky „lehce dostupných peněz“) uplatnila jeden ze svých nástrojů – změnu úrovně úrokových sazeb. "Pokud bychom nesnižovali (úrokové sazby), tak netvrdím, že by se stalo něco fatálního, ale je dost dobře možné, že bychom, výrazněji podstřelili inflační cíl," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma pro Reuters.

Teorie dále říká, že změna resp. snížení úrokových sazeb ekonomice má za přímý důsledek:

• odliv domácího kapitálu a snížení přílivu kapitálu zahraničního (snížení sazeb přinese změnu úrokového diferenciálu, tzn. úroková sazba v tuzemsku je nižší oproti zahraniční úrokové sazbě – a proto uložené prostředky v zahraničí mají vyšší zhodnocení než u nás),
• zvýšení investic (subjekty budou raději svoje prostředky investovat tj. utrácet, než-li ukládat na nízko úročené vklady).

Praxe se však od teorie značně liší (alespoň v tomto případě), kdy snížení sazeb nikterak nezměnilo pozitivní náladu investorů vůči koruně, kterou tlačí vzhůru vyhlídky na solidní ekonomický růst a čilý export. "I když koruna nabízí nejnižší úrokovou prémii ve střední Evropě, riziko intervence centrální banky je daleko vyšší v dalších zemích regionu, zvláště na Slovensku a v Maďarsku, což může z pohledu investorů tuto nevýhodu vyvážit," uvedl hlavní analytik pražské Citibank Radek Malý pro agenturu Reuters.

Jako na horské dráze
Snížení úrokových sazeb ovšem znamená obrat proti předchozí politice, neboť loni v létě ČNB naopak dvakrát utáhla měnové kohouty, vždy o 25 bazických bodů. Do budoucna se však dá očekávat, že banka bude muset v příštích měsících znovu zasednout a nejspíše zvolit opačnou strategii. "Při pohledu kupředu je jasné, že ČNB musí dříve nebo později smazat toto snížení, neboť ekonomice se bude i nadále dařit dobře a nastavení sazeb na této úrovni je do budoucna jistě proinflační," dodal Christensen.

Jaké sazby se změnily?
V následující tabulce jsou uvedeny sazby, kterých se dotklo opatření centrální banky:

pozn.: Více informací o jednotlivých sazbách naleznete zde.