V případě takzvaného Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky. To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů.
Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny.
Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech. Ukazují to studie několika bank a výzkumných společností zveřejněné za poslední půlrok. Ovšem chaos, který by po odchodu z eurozóny v Řecku pravděpodobně nastal, by devalvaci téměř jistě prohloubil až k 80 procentům, tvrdí experti. Ztráta eura by totiž vedla ke krachu firem nejen v soukromém, ale i ve veřejném sektoru.
Řekové dnes v referendu rozhodují, zda přijmout tvrdší úsporná opatření výměnou za další finanční pomoc od věřitelů, anebo zda vyslyšet doporučení vlády a navrhovaná opatření odmítnout. V takovém případě je odchod z eurozóny reálnou možností. Průzkumy veřejného mínění před hlasováním žádný výrazný náskok jednoho či druhého tábora nenaznačovaly.