Úprava se týká zaměstnanců podniků, které by pro ně kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě neměli práci na plný úvazek. Po dobu výpadku by dostávali nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát zbývajících 20 procent. O každé žádosti o tuto podporu by rozhodovala vláda.
Návrh vychází z parametrů, které kabinet schválil v listopadu. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.
Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. V dohodě s úřadem práce by se musel zavázat, že zaměstnance nepropustí. Pokud firma dohodu poruší, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.
Řidiči budou platit pokuty ze zahraničí jak mourovatí. Nová směrnice EU zavádí digitální vyšetřovací nástroj
Kvíz pro opravdové automobilové znalce, kteří mají auta doslova v ruce. Jen tací poznají jednotlivé modely podle řadicí páky
Test Volkswagen Passat Variant 2.0 TSI 4Motion R-Line: Podeváté a nejspíš naposled
Škodovky mají problémy se zabezpečením infotainmentu. Útočníci jsou schopní nahrávat hovory na dálku
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v letech 1945 až 1989 (druhá část)
