Raných brambor pěstovaných v Polabí a na jižní Moravě se urodilo dost. Sucho postihuje hlavně porosty s pozdnějšími odrůdami pěstovanými převážně na Vysočině, jejichž sklizeň se rozbíhá až v září. \"Pokud by voda přišla, řekněme, do poloviny srpna, je ještě možnost nějaké změny. Později by ten efekt už byl asi minimální,\" řekl Králíček.
Zemědělská společnost v Havlíčkově Borové pěstuje brambory na 170 hektarech polí. Podle jejího agronoma Jiřího Zvolánka je podnik druhým největším pěstitelem na Havlíčkobrodsku. Letošní úrodu ještě Zvolánek nepovažuje za ztracenou, protože brambory mají nasazeno hodně hlíz. \"Ten vliv sucha je poměrně velký, ale dá se to ještě zachránit. V průběhu 14 dnů by bylo potřeba, aby spadlo aspoň těch dvacet třicet milimetrů vody, aby se dostala až dolů ke kořenům,\" řekl.
Rozloha bramborových polí se letos v ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) snížila o 5,5 procenta na 22.681 hektarů. Propad se podle Králíčka týkal hlavně brambor na jídlo, přestože si jejich pěstitelé letos poprvé rozdělili 50 milionů Kč státní podpory. Kvůli přetlaku produkce totiž u loňské sklizně klesly farmářské ceny pod dvě koruny za kilogram a pěstitelé konzumních brambor prodělávali.
Letošní ceny jsou pro zemědělce příznivější. Za kilogram brambor z nové sklizně při prodeji ve velkém dostávají kolem čtyř korun, zatímco loni touto dobou se platby držely pod třemi korunami. \"Myslím, že by cena mohla do budoucna lehce narůst,\" uvedl Králíček. S nižší úrodou brambor podle něj počítají i jiné evropské země. V Evropské unii se celková plocha bramborových polí podle něj snížila o čtyři procenta a pěstitelé tam zatím očekávají pokles produkce o 12 procent.