Oprava haly pražského nádraží se o desítky milionů Kč. prodraží

12.08.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 12. srpna (ČTK) - Konstrukce haly pražského nádraží, kterou od začátku letošního roku opravuje společnost Metrostav, je v mnohem horším stavu, než se čekalo. Zrezlé jsou například nosné ocelové sloupy nebo dva z oblouků držících klenbu nad nástupišti. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jakub Ptačinský. Podle informací ČTK by tyto dodatečné práce měly vyjít na zhruba 80 až 100 milionů korun. SŽDC zatím částku oficiálně komentovat nechtěla, počká až na výsledky detailní obhlídky technického stavu. Původní náklady činily 470 milionů Kč.

Ocelová konstrukce stará přes sto let nebyla nikdy důkladně opravována, částečná oprava spočívající v odstraňování starých nátěrů a opětovném natření se uskutečnila v roce 1975. Nejvíce poškozené rzí jsou nosníky na krajích haly, které jsou rovněž nejvíce vystaveny povětrnostním vlivům.

\"Jejich spodní část bude nutné vyříznout a vyměnit,\" řekl ČTK hlavní inženýr stavby Miroslav Matula. Během těchto prací bude nosník podpírat provizorní konstrukce a zbytek pilíře bude nutné hydraulicky nadzvednout.

Zpozdit dokončení stavebních prací, které jsou naplánovány do května 2017, by ale nově zjištěné závady nutně nemusely, uvedl Ptačinský. Jde totiž o práce, které lze dělat souběžně s jinými. Co se ale pravděpodobně zhorší, jsou omezení pro cestující, která opravu haly za plného provozu provází. Kvůli nim například řada vlaků nezajíždí na hlavní nádraží, ale končí jízdu na nedalekém Masarykově nádraží.

Hlavní část stavebních prací za původně vysoutěžených 470 milionů korun spočívá ve výměně skleněných tabulí ve střeše haly. Ty jsou zanesené jak kouřem z parních lokomotiv, které na nádrží v minulosti jezdily, tak třeba ocelovými částečkami, které se uvolňují z kolejí a kol při brzdění vlaku.

Všechna tato skla musejí být vyrobená na zakázku. Jde totiž o tvrzené sklo, které má být z bezpečnostních důvodů odolné proti prasknutí a skládá se ze dvou skleněných vrstev, mezi nimiž je fólie, uvedl Matula. Část z těchto skleněných desek je navíc atypická, protože konstrukce není stoprocentně přesná, a tak musí být některá skla vyrobená přímo pro konkrétní okno v ocelové konstrukci. Jakmile totiž sklo vytvrdne, už jej není možné dále opracovávat.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK