Na jednání zaznělo, že k růstu přispívá dlouhodobě uvolněná měnová politika a že v letošním roce růst zvyšují také působení rozpočtové politiky, zrychlení přílivu peněz z evropských fondů, které se projevuje v přebytku běžného účtu platební bilance, pozitivní nabídkový šok z nízké ceny ropy a dalších komodit a oživení poptávky v eurozóně.
Několik členů bankovní rady se vyslovilo k tomu, že obnovující se proces reálné konvergence bude pokračovat nižším tempem proti situaci před krizí a že v příštích dvou letech bude ekonomický růst oproti letošnímu roku nižší.
Bankovní rada diskutovala rizika a nejistoty plynoucí z vývoje v zahraničí. Zaznělo, že výhledy zahraničních cen výrobců na rok 2016 jsou vlivem očekávaného poklesu cen ropy a jejich déletrvajícímu průsaku nadhodnocené a že mohou představovat protiinflační riziko.
Na jednání rady bylo uvedeno, že nižší světové ceny komodit urychlí růst domácí ekonomiky, ale na druhou stranu jsou také projevem snižujícího se globálního růstu, který se negativně promítne do poptávky po českém vývozu. Opakovaně zaznělo, že zdrojem nejistoty je především vývoj v Evropě a že pro domácí ekonomiku je rozhodující vývoj v Německu.
V diskuzi na jednání bylo řečeno, že domácí ekonomický vývoj je ovlivněn působením mimořádných měnověpolitických opatření v eurozóně a na horizontu prognózy je jejich ukončení také předpokladem návratu domácí měnové politiky do standardního režimu.
Bankovní rada konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016. Bylo několikrát uvedeno, že potřeba uvolněných měnových podmínek, byť se od minulého zasedání snížila, nadále zůstává vysoká, o čemž svědčí pomalý návrat inflace na horizontu měnové politiky k inflačnímu cíli zespodu.