Co vše je potřeba vědět o minimálním základu daně

Na koho se minimální základ daně vztahuje

Minimální základ daně se vztahuje na poplatníky, kteří mají příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, dále pak ze živnosti (tedy z podnikání na základě živnostenského zákona) a z jiného podnikání dle zvláštních předpisů (např. auditorů, advokátů, daňových poradců apod.). Výjimkou jsou poplatníci, kteří: 

• mají stanovenou daň paušální částkou dle Zákona o daních z příjmů (ZDP) § 7a
• pobírají rodičovský příspěvek či příspěvek za péči o blízkou nebo jinou osobu a to i po část zdaňovacího období;
• jsou poživateli starobního důchodu, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu;
• na počátku zdaňovacího období nedovršili věk 26 let a soustavně se připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem;
• uplatňují nárok na slevu na dani v případě zaměstnávání zaměstnance se ZTP nebo v případě investičních pobídek;
• jsou v konkurzu, a dále ti, kteří do konce téhož zdaňovacího období neukončili podnikatelskou činnost;
• ve zdaňovacím období, ve kterém zahájili nebo ukončili podnikatelskou činnost, a v bezprostředně následujícím zdaňovacím období po období, ve kterém zahájili podnikatelskou činnost.

Výše minimálního základu daně

Základ daně je ve výši alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu dle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu dle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Konečná částka se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů.

Veličiny, které jsou potřeba k výpočtu minimálního základu daně, stanovuje ve svém nařízení podle vývoje průměrných mezd vláda. Údaje pro daňovou povinnost za rok 2004 a 2005 spolu s číslem nařízení, kde jsou údaje uvedeny, naleznete v následující tabulce:

Jak vypočítat minimální základ daně

Pro podání přiznání v tomto roce se budeme řídit nařízením vlády č. 338/2003 Sb. Jak již bylo zobrazeno v tabulce, činí výše všeobecného vyměřovacího základu daně za rok 2002 15.711 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0717. Protože nařízení definuje měsíční vyměřovací základ, budeme jej muset vynásobit počtem měsíců, tj. při podnikání celý rok se jedná o 12 a dále určit 50 %.

Výpočet tedy bude následující pro zdaňovací období roku 2004:

15 711 x 1,0717 x 12 x 0,5 = 101 024,87 = 101 000 Kč

a pro rok 2005:

16 769 x 1,0665 x 12 x 05 = 107 304,82 = 107 300 Kč

Odčitatelné položky

V případě, že se počítá daň z tohoto minimálního základu daně, pak ztrácí podnikatel nárok na uplatnění odčitatelné položky dle § 34 ZDP, tedy ztrátu z předchozích let nebo neinvestiční odčitatelnou položku. Uvedené výhody ale neztratí, jestliže v dalších letech dosáhne vyššího základu než minimálního a neuplyne doba, po kterou lze odčitatelné položky uplatnit.

Minimální základ daně je možné dále snížit o nezdanitelné položky uvedené v § 15 ZDP.

Kdy se musí minimální daň zaplatit

Minimální daň je třeba zaplatit vždy, když poplatník vykáže za proběhlé zdaňovací období záporný nebo nižší základ daně, než minimální základ daně, který je stanoven zákonem. Jestliže tedy poplatník vykáže za zdaňovací období základ daně, který bude vyšší než minimální základ daně, pak se pro něj výpočet daňové povinnosti nemění od výpočtu z předcházejících let.

Výše minimální daně

Jak již bylo výše uvedeno, je možné uplatnit § 15 ZDP (nezdanitelné části ZD) i při minimální výši daně. Předpokládejme, že podnikatel uplatňuje pouze nezdanitelnou část základu daně na poplatníka, tj. částku 38 040 Kč. Za rok 2004 bude tedy daň počítat z částky 62 900 Kč a bude tak činit 9 435 Kč. V roce 2005 za stejných podmínek se bude jeho daň počítat nejméně z částky 69 200 Kč, tedy bude činit 10 380 Kč.