Banka své rozhodnutí zdůvodnila zpomalováním inflace, jejíž míra klesá třetí měsíc po sobě. \"Vzhledem k poklesu inflačních rizik považuje centrální banka za možné zahájit uvolňování měnové politiky,\" sdělila banka podle agentury Reuters.
Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a dlouhodobě špatným řízením ekonomiky. Ukrajinská hřivna loni v důsledku politické a ekonomické krize ztratila zhruba polovinu hodnoty a letos oslabuje podobným tempem.
Centrální banka od loňska do letošního března zvýšila sazby celkem pětkrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 14,7 procenta. Centrální banka předpovídá, že ekonomika letos ztratí 9,5 procenta po propadu o 6,8 procenta v uplynulém roce.
Ukrajina se letos na jaře s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodla na novém programu finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (420 miliard Kč). Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii 40 miliard dolarů. Dnes vláda v Kyjevě oznámila, že se dohodla s největší skupinou zahraničních věřitelů na restrukturalizaci ukrajinského dluhu, včetně odpuštění 20 procent jeho jistiny.