Z Brna do Přerova budou vlaky jezdit za 10 let jezdit 200 km/h

Ministerstvo dopravy rozhodlo na základě studie proveditelnosti, kterou zpracoval SUDOP Brno. Porovnávala různé varianty včetně novostavby vysokorychlostní trati na 350 kilometrů v hodině. Vybraná varianta je kompromisem mezi stávajícími koridory, na nichž se jezdí nejvýše 160 kilometrů v hodině, a vysokorychlostními tratěmi. Součástí stavby bude řada přeložek, které jsou v souladu s územními plány dotčených obcí. \"Studii jsme také projednali s evropskou agenturou Jaspers a díky tomu je otevřené financování z evropských zdrojů,\" sdělil Neřold.

Díky modernizaci se výrazně zkrátí stávající jízdní doby. \"Do Přerova se bude jezdit 30 minut, do Ostravy 77 minut,\" uvedl Neřold. V současnosti jezdí vlaky 80, respektive 140 minut.

Díky postavení druhé koleje se výrazně zvětší kapacita tratě, díky čemuž se může zvýšit počet dálkových vlaků do Ostravy, Olomouce a Zlína. \"Na trať se také může vrátit regionální doprava mezi Brnem a Vyškovem,\" poznamenal Neřold. Osobní vlaky totiž z této trati před mnoha lety zcela zmizely a lidé musejí jezdit autobusy. Studie díky tomu předpokládá výrazný nárůst počtu cestujících. Předpokládá, že se stavbou by se mohlo začít v roce 2018. Studie se zabývala pouze úsekem od Ponětovic do Přerova, úsek z Brna je součástí komplexní přestavby železničního uzlu Brno, o jejíž podobě se rozhodne nejdříve za rok.

Trať z Brna do Přerova je součástí transevropského koridoru od Baltu na Jadran a výhledově se počítá, že z obou směrů na něj naváže vysokorychlostní trať, stejně tak se v budoucnu počítá s napojením nové rychlé tratě z Brna do Prahy. Na modernizované trati, kterou ministerstvo schválilo, bude fungovat kromě expresní a rychlíkové dopravy i doprava regionální a nákladní podobně jako na stávajících železničních koridorech.

\"Studie porovnávala i varianty, které kombinovaly novostavbu vysokorychlostní trati a rekonstrukci stávající trati pro regionální a nákladní dopravy. Ty však při nákladech 46 až 68 miliard neprokázaly takový přínos, aby je bylo možné obhájit pro financování z evropských prostředků,\" vysvětlil Neřold.

Přesto se podle něj jedná o signál, že se Česko hlásí k progresivním trendům moderní železnice a jde o první schválenou trať budoucího systému rychlých spojení.