Sněmovna přerušila debatu o evidenci tržeb, vrátí se k ní v říjnu

\"Nejde o nic jiného, než abychom odmítli šmírovací tunel, který nepomůže ani státnímu rozpočtu ani ekonomice, jenom několika oligarchům,\" řekl novinářům místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Před možným zneužitím dat v konkurenčním boji varoval například Radim Holeček (ODS) nebo jeho stranický kolega Adolf Beznoska.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však tyto obavy v rozpravě odmítal. Řekl, že žádná data o tom, co kdo nakoupil nebo zkonzumoval, na finanční správu nepůjdou. Dnes také rozdával brožurku s informacemi, která má obavy z EET vyvrátit.

Návrh hájil také místopředseda vládního hnutí ANO Jan Volný. Argumentoval třeba tím, že ve Švédsku zavedla pravicová vláda evidenci tržeb formou registračních pokladen už v roce 2010. Chorvatský model, kde se Babiš inspiroval, je podle něj technologicky nejdokonalejší.

V debatě místy padaly i silnější výrazy. Například Jana Lorencová (ANO) prohlásila, že se v Česku podařilo v minulosti vytvořit hnojiště, František Laudát (TOP 09) jí vzkázal, ať si svá slova nechá. \"Jestli někdo zakládá hnojiště, které je pro smích a je odpudivé pro celou Evropu, tak jste to v tuto chvíli právě vy,\" reagoval. Její předchozí vystupování ve výborech k této věci označil za stupidní.

Do debaty se pak vložila místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO) a prohlásila, že chování některých poslanců nedosahuje ani chování štamgastů v hospodě čtvrté cenové skupiny. \"Od rána posloucháme akorát nadávky,\" konstatovala a vyzvala k návratu k argumentaci bez urážek.

Evidence tržeb má omezit šedou ekonomiku a zamezit daňovým únikům. Podle Babiše má také narovnat podmínky mezi podnikateli, kteří platí daně, a těmi, kteří je neplatí. Zavedení elektronické evidence tržeb by se mělo od počátku týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb, celkem asi 60.000 podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250.000 podnikatelů. O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda.

Doprovodný zákon k návrhu snižuje sazby DPH za stravovací služby z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevu 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil posunout účinnost zákona tak, aby začal platit až osmý měsíc po vyhlášení. Systém by tak mohl začít fungovat až asi od poloviny příštího roku. Záleží na tom, kdy se podaří zákon schválit.

Až poslanci druhé čtení dokončí, sejde se nad návrhy zákonů opět rozpočtový výbor, aby posoudil pozměňovací návrhy a vydal k nim doporučení. Teprve pak přijde na řadu třetí čtení. Pravicová opozice chce schvalování předložených návrhů zákonů blokovat. Vládní koalice naproti tomu hledá cesty, jak odpor překonat a návrh prosadit.