ČSÚ:Počet odstřelených divokých prasat se zvýšil na skoro 169.000

Počet divočáků se v ČR dlouhodobě zvyšuje, což mimo jiné souvisí i s narůstající plochou porostů řepky a kukuřice, kde se prasata schovávají. Podle Hrbka za vyšší stavy divokých prasat může teoreticky i výstavba bioplynových stanic, které kukuřici zpracovávají. Plodina totiž zůstává při tomto využití na polích déle než při klasické sklizni a prasata ji tedy mohou déle využívat jako úkryt. Černá zvěř se tak stává pro zemědělce čím dále větším problémem.

Proti počtům prasat se naopak dlouhodobě snižují počty odstřelených zajíců, kachen a bažantů. Například zajíců se v 70. letech minulého století střílelo ročně okolo milionu, v současnosti jde o desítky tisíc, například loni bylo myslivci zastřeleno necelých 40.000. Podobně i počet odstřelených bažantů se snížil na poloviční hodnoty oproti 70. létům, nyní se jich ročně zastřelí méně než půl milionu kusů. Ubývá ale i myslivců.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě na problém přemnožených prasat upozorňuje. Připravilo proto i změnu vyhlášky, podle které by se divočáci mohli lovit celý rok. Doposud se můžou lovit od srpna do konce ledna.

Podle rezortu se divočákům změnil způsob života, například doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. Přemnožená divoká prasata podle důvodové zprávy novely působí každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách.