Na meziměsíčním poklesu se v obou blocích nejvíce podílela nižší produkce energií. Ta v předešlém měsíci přitom rostla a přispěla ke zvýšení celkové průmyslové produkce v zemích platících eurem i ve státech osmadvacítky.
Výroba zboží dlouhodobé spotřeby jako auta či chladničky naopak v srpnu rostla rychleji než v předešlém měsíci. V eurozóně stoupla i výroba meziproduktů, které se používají při výrobě konečného produktu.
Největší meziměsíční pokles produkce z členských států EU zaznamenala Česká republika (-4,3 procenta), Chorvatsko (-4,1 procenta) a Litva (-3,5 procenta). Nejvíce se výroba oproti předešlému měsíci zvýšila ve Švédsku (4,0 procenta), v Řecku (3,9 procenta) a v Dánsku a ve Francii (shodně 1,6 procenta).