Kraje nyní získávají z vybrané daně z přidané hodnoty 7,86 procenta. Nově by měly mít podle vládní novely 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní by se tak vrátily do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na daňových výnosech snížen. Pro vládní návrh hlasovalo 160 z 161 přítomných poslanců, jeden se zdržel.
Občanští demokraté neuspěli s požadavkem zvýšit podíl obcí ve dvou krocích až na 23,58 procenta, ač vedle poslanců za TOP 09 získali podporu taky od KSČM a Úsvitu. V prvním kroku, v roce 2017, si měly podle jejich návrhu přilepšit o 3,6 miliardy korun, ve druhém od roku 2018 o 6,6 miliardy.
Sněmovna nepřijala ani návrh svého výboru pro veřejnou správu, pro který vedle opozice hlasovalo navzdory nesouhlasu ministra financí Andreje Babiše (ANO) i několik sociálních demokratů a poslanci z hnutí ANO a jeden lidovec. Poslankyně klubu TOP 09 a Starostů Věra Kovářová ve výboru dříve prosadila, aby obce dostávaly 21,4 procenta. Bylo by to kolem dvou miliard korun ročně navíc. Nyní obce dostávají z výnosu 20,83 procenta.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty 322,9 miliardy korun, meziročně zhruba o 14 miliard korun více. Státní rozpočet získal loni podle údajů ministerstva financí na DPH 230,2 miliardy korun, tedy o pět procent více.
Krajům a obcím klesl podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty za vlády Petra Nečase (ODS). Tehdy v době hospodářské krize bylo cílem získat peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu kvůli financování druhého důchodového pilíře, jenž nynější vláda ruší. Zároveň se ale měnilo rozpočtové určení u obcí, kdy si menší obce polepšily na úkor velkých měst.