Instituce by měly všechny peníze převést do ČNB do devíti měsíců po nabytí účinnosti zákona, která se předpokládá koncem října příštího roku. Mělo by se to týkat i státních příspěvkových organizací, které původně měly převést peníze do centrální banky do konce roku 2017.
Novela rozšiřuje okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce, jejich dobrovolné svazky, regionální rady, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Ministerstvo financí by navíc získalo oprávnění dostávat údaje o stavu a pohybech na všech účtech pod státní podkladnou přímo od ČNB a rozšířila by se jeho pravomoc poskytovat zápůjčky a úvěry majitelům těchto účtů.
\"Navrhovaná právní úprava umožní centralizovat dodatečnou likviditu státní pokladny v řádu desítek miliard korun, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádu stovek milionů až miliard korun v závislosti na vývoji výnosů státních dluhopisů České republiky,\" stojí v důvodové zprávě. O desítky miliard sice přijdou obchodní banky, jejich stabilitu by to ale ohrozit podle zdůvodnění nemělo.
Nyní spadají pod státní pokladnu například peníze na výdajových a příjmových účtech státního rozpočtu, účtech pro spravování daňových příjmů, účty rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů, účty SŽDC pro příjmy dotací nebo účty měst a krajů k příjmu dotací.
Zdravotní pojišťovny budou muset vydat podle důchodové zprávy miliony korun na změnu informačních systémů a desítky milionů kvůli nutnosti informovat plátce a další smluvní partnery o změně bankovního účtu. Pojišťovny taky přijdou o příjmy z úroků. Zaměstnanecké pojišťovny už varovaly, že budou muset omezit preventivní programy, které z úroků hradily. Novela jim ale umožní převádět do fondu prevence až jedno promile ze základního fondu.