Uprchlická krize je už několik měsíců pravidelným bodem jednání ministrů financí členských zemí evropské osmadvacítky. Babiš před novináři spočetl, že pro země na vnějším okraji společného prostoru bez vnitřních hranic je od roku 2007 do roku 2020 vyčleněno 4,6 miliardy eur (přes 124 miliard Kč) právě k ochraně společné hranice.
\"Je třeba se zeptat, co tyto státy udělaly... Já myslím, že Řecko neudělalo nic,\" kritizoval český ministr Atény.
Podle unijních pravidel je ochrana hranic výlučnou záležitostí jednotlivých členských zemí a Řekové zatím nesouhlasili s různě hlasitě pronášenými nabídkami pomoci.
Koordinovat ochranu vnějších hranic má evropská agentura Frontex se sídlem ve Varšavě, které je nyní navyšován rozpočet a která v posledních týdnech žádá členské země o dodatečné vyslání stovek expertů. Také ona ale podle Babiše ve svém úkolu selhala.
\"Je to nefunkční, je třeba asi udělat evropskou pohraniční stráž,\" prohlásil Babiš. O takovém kontextu se nyní uvažuje, v první fázi by měl být rozšířen mandát stávajícího Frontexu a jednalo by se především o podporu členských zemí v případě, že o ni požádají.
Praha, která má pro své odmítání systému kvót v mnoha evropských městech poškozenou pověst, musí podle Babiše svůj pohled na problematiku umět lépe vysvětlovat. \"Z naší strany je třeba zlepšit komunikaci,\" připustil vicepremiér.
Babiš také uvedl, že v prosinci by měl do ČR přijet jeho německý kolega Wolfgang Schäuble.