Připravovaný horní zákon, který má za sebou první čtení v Poslanecké sněmovně, předpokládá, že poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanovený zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
\"Těžební firmy by měly mít jistotu alespoň na pět let a poprosil bych, aby se ceny neměnily podle okamžité nálady a vztahu ministra financí k panu (Zdeňkovi) Bakalovi,\" uvedl dnes jeden z autorů pozměňovacího návrhu poslanec TOP 09 František Laudát. Nyní těžaři odvádějí poplatek 1,5 procenta z tržní ceny uhlí.
Stát v současnosti provozuje čtyři stanice důlních záchranářů. Ty by měly podle ministerstva průmyslu a obchodu fungovat stejným způsobem nadále i bez toho, aby jejich financování zajišťovaly peníze z vytěžených nerostů. Platit by se měly přímo ze státního rozpočtu. Kromě státních záchranářů mají povinnost tyto bezpečnostní složky zajišťovat i jednotliví těžaři.
Hlavním cílem připravovaného horního zákona je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za těžbu na úkor obcí. Podíl státu by novela zvýšila na 67 procent, zatímco podíl obcí by snížila z nynějších 75 procent na 33 procent. Předloha ale také mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží, byla by vyšší. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.
V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Z těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů korun a státu 66 milionů korun.
Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím, které by mohly získat ročně místo 14 milionů až 100 milionů korun.