Zveřejněné makroúdaje v centru pozornosti

ZVEŘEJŇOVÁNÍ makroekonomických údajů se s mediální pozorností setká pouze tehdy, když jsou čísla buď velmi dobrá, nebo velmi špatná. Minulý týden jsme mohli na úvodních stranách deníků vidět hned dva údaje. Průměrná měsíční mzda a hrubý domácí produkt.

OBA ukazatele patří mezi populární a veřejností velmi sledované. Pravda, výše průměrné mzdy je pro každého bližší údaj, než hrubý domácí produkt. Pro naši budoucnost je ale nutné sledovat oba. Čísla zveřejněná minulý týden byla vskutku zajímavá. Mzda dosáhla velmi špatných výsledků, HDP naopak rostlo rychleji, než všichni očekávali.

S HDP by se dalo spojit bohatství země. Když poroste HDP (kterým měříme výkon celé ekonomika) bude bohatší stát, přiblížíme se vyspělým ekonomikám EU a finanční sílu pak pocítí každý občan země. Hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl meziročně reálně o 4,3 %. Pokud budeme hodnotit celý rok 2004, pak byl růst rovných 4,0 %. Je to nejrychlejší růst za posledních 8 let. "Hospodářské výsledky uplynulého roku byly ovlivněny změnou podmínek fungování ekonomiky související se vstupem do Evropské unie. Dopady těchto změn se projevily především v širším zapojení do mezinárodní směny, což bylo patrné z výrazného růstu dovozu i vývozu zboží," píše ČSÚ ve své zprávě publikované minulý týden.

TO PODSTATNÉ se dá rozklíčovat ze struktury růstu. Zatímco v minulých letech byl růst tažen především spotřebou domácností a vlády (domácnosti hodně utráceli, vláda ještě více), v roce 2004 se růst realizoval hlavně investicemi (ukazatel tvorby fixního kapitálu vzrostl o 9,1 %) a po několika letech byl růst stimulován pozitivním vývojem zahraničního obchodu (rychlejší růst celkového vývozu o 20,9 % než dovozu o18,5 %). Rychlý růst vývozu je nepochybně způsoben vstupem republiky do struktur Evropské unie, kde se firmám sice zvětšila povinnost např. ve statistických reportech, ale na druhé straně se podstatně zjednodušil vstup na zahraniční trhy. ČR tak není brána jako "ten stát na východě", ale jako rovnocenný partner a dobrý obchodní partner s kvalitním (a levným) zbožím.

LÁKÁNÍM investic do Česka se zabývá vládní agentura CzechInvest. Té se v loňském roce podařilo do ČR přivést 145 nových projektů, které v příštím období vytvoří nejméně dvacet tisíc nových pracovních míst. V reálných výsledcích domácí ekonomiky se již projevují výsledky minulých projektů. "Zahraniční společnosti, které během uplynulých let vstoupily do Česka, spustily naplno výrobu a začaly zásadně přispívat k růstu české ekonomiky. Na pozitivních výsledcích se významně podílí zejména vybudování automobilky TPCA v Kolíně a její dodavatelé, zejména ti japonští," uvedl podle deníku MF Dnes Radomil Novák, šéf agentury CzechInvest.

VÝHLED pro rok 2005 je ještě lepší, než pro rok loňský. "V letošním roce očekáváme další mírné zrychlení růstu HDP na 4,2%. Silnější růst bude odrážet pokračující zlepšování bilance zahraničního obchodu. Vzhledem k vysoké srovnávací hladině mírně zpomalí růst investic," uvedl Patrik Rožumberský ze Živnostenské banky. Zvýšit by se mělo i tempo spotřebitelské poptávky (útraty domácností) také z důvodu růstu mezd i odezněním efektu zvýšení nepřímých daní. Průměrná mzda za rok 2005 se vyšplhá nad 19 000 a bude postupně atakovat hranici 20 000 korun.

PLATY zaměstnanců jsou tématem k diskusi v odborných i laických kruzích ještě zajímavějším, než růst ekonomiky. Problém se točí stále kolem stejného problému. Průměrná výše měsíční mzdy stoupá zajímavým tempem, ale otázky zůstávají: Komu se platy zvýšily? Kdo vůbec dosáhne na průměrný plat? V roce 2004 sice dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 18 035 Kč, ale z tohoto údaje se nic nedozvíme o tom, kolik lidí za průměrnou mzdu pracuje, resp. komu se plat vůbec zvýšil. Ano, průměrně jsme si polepšili o 1 116 Kč (6,6 %) a spotřebitelské ceny (inflace) se zvýšily za uvedené období o 2,8 % (reálná mzda tedy vzrostla o 3,7 %), ale průměr nám toho moc neprozradí. Nevíme totiž, které obory si polepšili více, které méně, kde se naopak platy snížily a už vůbec z čísla nevyčteme, že v rámci jednoho odvětví se platy manažerů mohly zvýšit podstatně více, než platy "běžných" zaměstnanců. "Nůžky" mezi různými obory a v rámci oboru mezi různými funkcemi se nepochybně dále otevřely.

Nejlepší porovnání platů se pak při nedostupnosti přesnějšího údaje jeví jejich porovnání v kalkulátoru průměrné mzdy, který je na našich stránkách zde. Ze statistik zveřejňovaných Statistickým úřadem vybereme odvětví a k nim pak přiřadíme konkrétní mzdu. Vy si pak vyberete odvětví vaší práce, zadáte váš měsíční plat a kalkulátor vám sám ukáže, jestli si vyděláváte více nebo méně než je odvětvový průměr.

ZÁVĚREM lze shrnou, že makroekonomické údaje jsou za minulé období optimistické, ale usnout na vavřínech se rozhodně nevyplácí. V širších souvislostech musíme brát konkurenční prostředí např. Maďarska, Polska a nebo stále vyhledávanějšího Slovenska jako riziko, které nelze podcenit. Na jednotném trhu všechny státy bojují o ty nejlepší investory, o ty největší peníze a údaje o HDP ukazují, že dnešní investice se po letech přetavují do zajímavých hospodářských růstů.