Vláda odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do 2020

\"Pokud chce vláda brát strategický dokument o rozvoji ekologického zemědělství vážně, musí ho podpořit dotační politikou a investicemi do výzkumu a inovací,\" uvedla dnes Klára Havlová z Hnutí Duha.

Podle plánu by se měl podíl českých biopotravin na domácím trhu zvednout na 60 procent a měla by se zvýšit i důvěra českých spotřebitelů. V roce 2013 podle uvedeného materiálu přivezli obchodníci biopotraviny za 800 milionů Kč, což bylo 46 procent maloobchodního obratu s biopotravinami.

Podle plánu by orná půda v ekologickém režimu měla zabírat pětinu celkové výměry půdy, ekologické plochy by měly stoupnout na 15 procent celkové zemědělské půdy. Tento podíl měla splňovat ČR také již nyní, letos ale plochy dosáhly 12 procent výměry. Ekofarmy, kterých letos v září bylo v ČR 4188, by měly zvýšit svou produkci o 15 procent.

Češi utratili za biopotraviny v roce 2013 necelé dvě miliardy korun, proti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně. Třetina tuzemské populace nakupuje biopotraviny alespoň několikrát měsíčně, většinou v maloobchodních řetězcích. Podle materiálu by každý obyvatel ČR měl přitom ročně za nákup biopotravin utratit 600 korun.

Spotřebitelé by měli také získat informace, jak se tvoří cena biopotravin. Ústav zemědělské ekonomiky a informací by měl vypracovat analýzu nákladů u jednotlivých komodit, jako jsou mléko, vejce, či hovězí maso. Mělo by se také zjistit, jak jsou vysoké ceny biopotravin v ČR a porovnat je se zahraničními.

V ČR se chová 45 procent ovcí a 37 procent chov v ekorežimu, u koní jde zhruba o pětinu a u skotu o šestinu. Podíl ekodrůbeže a prasat je zanedbatelný. V ČR vyprodukují zvířata chovaná v ekologickém režimu dvě procenta mléka, třetina produkce je ale vyvezená do Německa.

Ekologické zemědělství umožňuje produkovat vysoce kvalitní potraviny bez používání chemických vstupů, které ve svém důsledku mají nepříznivé dopady na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat.