\"Řidič autobusu stráví na pracovišti i více než 300 hodin měsíčně při 72 až 82 korunách hrubého na hodinu,\" uvedl Pomajbík. Více peněz podle něj dostávají i brigádníci v supermarketu, když vykládají ovoce do regálů v supermarketu. Počet přesčasových hodin, které řidiči slouží mimo jiné i proto, že je šoférů na trhu nedostatek, může s sebou nést zvýšené riziko nehod, doplnil.
Na podporu nároků řidičů na stanovení minimální mzdy v krajských výběrových řízeních na provoz autobusových linech jsou odbory ochotné využít všech důraznějších forem protestu. Podle Pomajbíka může jít například o lokální stávku, která by ale mohla přerůst v rozsáhlejší formu protestu. Odbory by podle něj nevyhlašovaly stávkovou pohotovost, pokud by si nebyly jisté, že jsou schopné přistoupit i k těmto důraznějším akcím. Zároveň ale uvedl, že OSD preferuje řešení situace dohodou.
Vlnu protestů řidičů zahájila takzvaná jablonecká výzva, kterou chtěli odboráři z Jablonce nad Nisou a Liberce poukázat na nízké platy řidičů autobusů na linkách objednaných krajem. Reflexní vesty na podporu jejich požadavků poté oblékly tisíce šoférů po celé zemi, posledním z řady protestů bylo středeční vystoupení řidičů v linkové dopravě ve Zlínském kraji.
Odbory se protesty snaží prosadit vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s kraji a vládou, která by vypracovala jednotnou metodiku, podle níž by pak kraje vypisovaly soutěže na veřejnou autobusovou dopravu. V tendrech by pak mělo být jednou ze zásadních podmínek dodržování minimální mzdy pro řidiče. Odboráři požadují, aby přímo v zadání zakázek byla zakotvena nejnižší mzda řidičů v podobě 1,75násobku minimální mzdy. Odpovídá to 100 korunám na hodinu. Nárok řidičů na takové podmínky přímo v zadáních veřejných zakázek nedávno podpořil i premiér Bohuslav Sobotka.
Odborový svaz dopravy v současné podobě vznikl počátkem roku 1990. Sdružuje jako členy především zaměstnance firem, které provozují autobusovou, nákladní, mezinárodní kamionovou, leteckou a vodní dopravu.