\"Zjistili jsme, že hlavně malé firmy zneužívají strojvedoucí na jízdy bez přestávky, například že skončí noční u jednoho dopravce a přejde na denní směnu u jiného dopravce,\" uvedl Kolář. Výhledově by omezení tohoto nešvaru mohl omezit elektronický systém, kdy by každá lokomotiva byla vybavena čtečkou a každý strojvedoucí by měl vlastní čip, se kterým by se musel před vyjetím přihlásit.
Rychlejším řešením, které by podle šéfa Drážního úřadu mohlo čipům předcházet, je povinnost dopravců oznamovat správci infrastruktury nejen čísla vlaku, jeho délku a hmotnosti, ale oznámit i číslo licence strojvedoucího, který vlak řídí. I toto opatření ale bude potřebovat změnu současné legislativy, připustil Kolář.
Naopak systém bezpečnostního hodnocení jednotlivých dopravců by podle Koláře měl úřadu co nejdříve přinést hmatatelná data k důkladnějším bezpečnostním auditům u jednotlivých dopravců. Dosud totiž úřad podobnou metodiku nemá a kontroly proto provádí více nahodile. Na druhou stranu by ale žebříček bezpečnosti měl být veřejně známý, čímž by se na dodržování bezpečnosti měl podílet i očekávaný tlak veřejnosti.
Hlavními veličinami pro udělení bodového hodnocení by podle Drážního úřadu byly počty nehod a způsobených úmrtí na počet ujetých kilometrů, uvedl Kolář. Zohlednění počtu ujetých kilometrů by podle Drážního úřadu mělo kompenzovat rozdíly ve velikosti jednotlivých dopravců, kdy státní České dráhy v celkovém objemu přeprav zaujímají největší část.
V současnosti působí na tuzemském trhu celkem 102 dopravců, z nichž největší podíl připadá na soukromé nákladní dopravce a stavební společnosti působící na železnici, které potřebují licenci na provoz železničních vozidel. Drážní úřad loni evidoval 104 nehod se 29 smrtelnými zraněními. Rok před tím úřad eviduje 91 nehod se 24 úmrtími. Oproti datům, které zveřejňuje Drážní inspekce, jsou tato data očištěna od sebevražd, které tvoří významnou část střetnutí vlaků s osobami v kolejišti.