Zbytek peněz z malé privatizace zřejmě půjde na důchody

Senátoři se totiž rozhodli během obsáhlé debaty o rozpočtovém určení výnosu z DPH mezi kraje a obce, že novelu neprojednají. Navrhl to předseda senátorského klubu Starostů Jan Horník. V praxi to znamená, že novela v souladu s ústavou poputuje k podpisu prezidenta jako přijatá po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na projednávání zákonů má. V případě této předlohy lhůta skončí v neděli 6. prosince.

Novela, jejíž přijetí jednomyslně podpořil senátní hospodářský výbor, má doplnit zákon o zrušení někdejšího Fondu národního majetku, který byl využit v předcházejících třech letech. Státní rozpočet tak v roce 2012 získal 14,4 miliardy korun, předloni deset miliard korun a loni 10,3 miliardy korun.

Loni byly výdaje na důchody o 43,4 miliardy korun vyšší než příjmy. Na důchodovém pojištění se vybralo 333,1 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní penze se vyplatilo 376,41 miliardy korun.

Během malé privatizace v letech 1991 až 1993 bylo ve veřejných dražbách prodáno zhruba 30.000 provozních jednotek s celkovou účetní hodnotou majetku státu ve výši 31,8 miliardy korun. Ve veřejných dražbách stát získal 49 miliard korun. Peníze využíval stát na zákonem dané účely, například na uhrazení škod po povodních nebo na zlepšení ovzduší.

Senátoři rozhodli také o tom, že až na svou schůzi v příštím týdnu odloží projednávání petice, podle níž by se měli zabývat obžalobou prezidenta Miloše Zemana z velezrady. Důvodem petice je Zemanovo loňské zpochybňování sankcí EU vůči Rusku za anexi ukrajinského Krymu nebo výroky o \"vyhladovění\" Senátu neschválením peněz na výdaje horní komory. Horní komora pravděpodobně petici nevyhoví, ani podle ústavních právníků nejsou důvody dostatečné. Část senátorů chce ale v doprovodném usnesení vyzvat Zemana, aby postupoval v souladu s posláním hlavy státu a svými kroky společnost nerozděloval.