Na zavedení eura si ještě počkáme

Každá z deseti zemí, které byly loni přijaty do Evropské unie, musí před zavedením eura minimálně na 2 roky vstoupit do kurzového mechaniznu ERM II (Exchange Rate Mechanism II). Výkyvy v tomto kurzu nesmějí překročit standardní fluktuační rozpětí +/- 15 %.

Nejdříve by do eurozóny mohlo vstoupit Estonsko, Litva a Slovinsko, které mají od července 2004 jednotnou měnu. Tyto země plánují zavedení eura již v roce 2007. Estonsko, Litva a Slovinsko vstoupily v červenci roku 2004 do směnného mechanismu ERM II a učinily tak první krok k zavedení eura. Mají povinnost udržet kurs domácích měn v úzkém pásmu vůči euru, a to minimálně 2 roky, dokud se nepřipojí k měnové unii. Všechny tři země však mají dohromady méně než 7 milionů obyvatel a eurozóna by měla jejich přistoupení vstřebat bez větších potíží.

Jediné kritérium, které zatím Česká republika nesplňuje, je deficit. Stanovili jsme si však cíl, že do roku 2007 snížíme schodek veřejných financí na 3,3 % HDP. Maastrichtskou podmínku 3 % schodku plánujeme splnit v roce 2008 a na zavedení eura chceme být připraveni v roce 2010. Pro představu jsme pro vás v grafu níže připravili deficity sedmi členských zemí pět let před jejich přijetím jednotné měny (1994), čili ve stejné situaci jako je ČR v současné době.

Názory na ERM II

Evropská centrální banka i noví členové EU mají k ERM II výhrady. Důvodem je např. fakt, že pouze čtyři nové členské státy (Slovinsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko) dokázaly v roce 2003 udržet rozpočtové schodky pod 3 % HDP.

Mezi najčastější důvody k zadlužování nových členských států EU patří:

• vysoké schodky běžného účtu
• půjčky v eurech bez krytí devizového rizika (u podniků)
• zadluženost vůži zahraničí vzrůstá
• příliv krátkodobého kapitálu přitahovaného úrokovým diferenciálem vůči Evropské unii
• nebezpečí nestability směnných kurzů

Co brzdí rychlé snížení schodků:

• členství v Evropské unii působí na rozpočty negativně
• dlouhodobé demografické tlaky
• většina nových členských států má relativně slabé vlády
• nefunkčnost sankcí stanovených Paktem stability a růstů vůči některým starým členům EU oslabuje motivaci ostatních členských států EU k rozpočtové disciplíně

Česká vláda se shoduje s ČNB, že delší než minimálně nutné dvouleté setrvání v ERM II se nejeví jako žádoucí. Pro dosažení konvergence a splnění jak maastrichtských kritérií, tak požadavků Paktu stability a růstu potřebují nové členské státy důvěryhodnou politiku. Některé centrální banky doporučují těmto zemím dvě věci:

• odložit vstup do ERM II do té doby, až bude zajištěna fiskální konsolidace
• nezůstávat v kurzovém mechanizmu ERM II déle než 2 roky

Zdroj: Evropská komise, Ekonom, Státní rozpočet na rok 2005