Přehrada by tak měla zadržet přibližně dvacetiletou vodu místo desetileté. Maximální hladina zásobního prostoru v přehradě klesne o 1,3 metru. Starostové si přáli, aby se retenční prostor v přehradě navýšil až na 120 milionů metrů krychlových.
Návrh již dříve schválil Krajský úřad Středočeského kraje. \"Proti tomuto rozhodnutí ale bylo podáno, tak trochu paradoxně, odvolání obcí na dolním toku Vltavy, kterým by tato změna právě napomohla k vyšší ochraně před povodněmi,\" řekl dříve ČTK mluvčí Povodí Hugo Roldán.
O změně tak muselo rozhodnout ministerstvo. \"Vodní nádrž neplní jenom protipovodňovou funkci, ale také pomáhá akumulovat vodu pro období sucha. Udržovat průtok ve Vltavě má i nezanedbatelnou funkci při výrobě energie, zajišťování plavby či rekreaci,\" uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
\"Byli bychom rádi, kdyby se na to odborníci ještě jednou podívali a řekli nám hodnotu, která by umožňovala jak veškerý život na přehradách, neměla vliv na dopravu, tak která by byla i pro nás z bezpečnostních důvodů akceptovatelná,\" vysvětlil dříve důvody odvolání starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček.
Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii o zvýšení tzv. neškodného průtoku. Zjišťuje tak možnosti, jak velký by mohl být průtok pod Vltavskou kaskádou, aniž by došlo k ohrožení majetků a životů. Díky většímu průtoku by se totiž začal plnit ochranný (retenční) prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové vlny.
Poslední velké záplavy postihly Česko v červnu 2013. Mají na svědomí 15 životů. V celé republice zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo přes než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Celkové škody převýšily 15,3 miliardy korun, což je však méně než čtvrtina škod, které způsobila povodeň v roce 2002. Změna manipulačního řádu Orlické přehrady vychází i z jejich vyhodnocení.