Na posledním zasedání koncem října se většina členů měnového výboru postavila za zvýšení úrokových sazeb na prosincové schůzce a podmínila to dalším příznivým vývojem v ekonomice. Šéfka Fedu Janet Yellenová počátkem tohoto měsíce uvedla, že situace americké ekonomiky je celkově příznivá a splňuje podmínky k tomu, aby centrální banka mohla přistoupit k zahájení normalizace měnové politiky. Uvedla také, že to bude důkaz plného oživení ekonomiky z poslední \"velké recese\".
Většina obchodníků a analytiků předpokládá, že rozpětí sazby na federální fondy, která reguluje náklady jednodenních mezibankovních úvěrů, se z nynějších 0-0,25 procenta zvýší do pásma 0,25-0,50 procenta.
Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.
V létě se všeobecně očekávalo, že Fed začne úroky zvyšovat už v září. Tyto odhady ale vzaly zasvé, když Fed od zvýšení sazeb odradily obavy ze zpomalování růstu čínské ekonomiky, které vyvolaly ke konci léta otřesy na světových finančních trzích. Na stranu zvýšení sazeb Fed podle ekonomů nyní přiklonilo zejména prudké podzimní oživení amerického trhu práce. Ten je vedle vývoje inflace hlavním vodítkem měnové politiky Fedu.
Finanční trhy už jsou na první zvýšení sazeb plně připraveny. Klíčové pro ně ale bude, jak se Fed vyjádří k dalšímu postupu zpřísňování měnové politiky. Rychlejší tempo by mohlo vyvolat otřesy na trzích a oslabit ekonomiku. Yellenová a další činitelé Fedu ale opakovaně naznačují, že zvyšování úroků bude velmi postupné a měnová politika zůstane ještě dlouhou dobu uvolněná.
Na pomalé zvyšování úroků ukazuje zejména přetrvávající velmi nízká inflace. Ta kvůli dlouhému propadu světových cen energií a slabé globální ekonomice zůstává hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu.