Počínaje vytápěnou garáží, pokoji pro příbuzné do pátého kolena a konče koupelnou pro sprchování psa. Je třeba si uvědomit, že každý čtvereční metr navíc zvýší pořizovací náklady o 15 - 20 tisíc korun a zároveň stoupnou i náklady na údržbu, vytápění a podobně.
Prostorová skromnost je tedy nedílným předpokladem každého nízkoenergetického domu. Neznamená to však, že by se obývák měl smrsknout na panelákových 16 m2. Spíše jde o to zachovat chladnou hlavu a nepřehánět to s velikostí a počtem pokojů členů rodiny a hostů. Mít zároveň pracovnu i pokoj hostů pro příležitostné návštěvy je u lidí nepracujících doma zbytečné stejně jako vyhradit pětadvacetiletému synovi samostatný apartmán. Stejně od rodičů při nejbližší příležitosti odejde a jim zbudou prázdné místnosti, kde budou jen uklízet a topit.
Poměrně hodně lze uspořit také minimalizací komunikačních ploch. Například propojením haly a obývacího pokoje pomocí posuvné stěny dojde ke zvětšení obytné části, aniž by byla omezena funkce haly jako filtru v případě potřeby. Také situování schodiště do obytného prostoru dokáže získat cenné metry navíc.
Tvar domu, respektive plocha fasád má pochopitelně také značný vliv na celkovou spotřebu domu. Je to podobné, jako když je nám zima - podvědomě se schoulíme do klubíčka, abychom zmenšili ochlazovanou plochu těla. A stejné je to s tvarem vytápěné části domu. Mluvíme záměrně o vytápěné části, neboť to, co je za tepelnou izolací, tedy nevytápěné přístřešky, terasy a podobně, mohou dům architektonicky rozehrát, ale nezvyšují plochy ochlazovaných fasád. Bráno čistě geometricky, optimálním tvarem se jeví koule, neboť má nejvýhodnější poměr objemu vůči povrchu. Bohužel využití vnitřních prostor naráží na četná úskalí, nemluvě o ekonomické náročnosti oken ve tvaru kulového vrchlíku. Dům ve tvaru válce je již přijatelnější, ale stejně asi zůstane nejrozšířenějším tvarem nízkoenergetického domu kvádr.