Investoři jsou však přesvědčeni, že snižování počtu zaměstnanců v evropském bankovním sektoru bude muset pokračovat, a to dokonce rychlejším tempem.
Evropa je v restrukturalizaci bankovního sektoru, kterou odstartovala světová finanční krize, pozadu za Spojenými státy. Loňská studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) například ukázala, že pouze 30 procent úvěrových ústavů v eurozóně má strukturu zajišťující solidní míru návratnosti vynaložených prostředků. V USA přitom tento podíl dosahuje 80 procent.
\"Banky v USA již do značné míry udělaly to, co je nutné, a nacházejí se na vzestupné křivce,\" uvedl analytik bankovního sektoru Chris Wheeler z makléřské společnosti Atlantic Equities.
Situaci evropských bank navíc komplikuje skutečnost, že hospodářské oživení v Evropě je pomalejší než ve Spojených státech. Zatímco americká centrální banka (Fed) již díky zlepšujícím se ekonomickým podmínkám mohla zahájit zvyšování úrokových sazeb, Evropská centrální banka (ECB) zvažuje další uvolňování měnové politiky, tedy opačný trend. To by mohlo mít negativní dopad na úrokové marže komerčních bank.
Řada evropských bank navíc v poslední době omezuje aktivity v oblasti investičního bankovnictví, mimo jiné kvůli přísnějším regulačním předpisům. Za zeštíhlováním stojí rovněž nové technologie, které umožňují přechod k systémům vyžadujících menší objem lidské práce.
\"Nacházíme se v dlouhodobě nepříznivém prostředí pro pracovní místa v bankovním sektoru,\" řekl analytik Xavier VanHove ze společnosti THS Partners. \"Konečně vidíme, že technologie a automatizace snižují počet zaměstnanců v drobném bankovnictví,\" dodal.
Bývalý šéf britské banky Barclays Antony Jenkins už dříve předpověděl, že v bankovním sektoru by v příštím desetiletí mohla v důsledku technologických a regulačních změn zaniknout až polovina pracovních míst.