Konkrétní firmy Vestagerová neuvedla s tím, že je na belgických úřadech, aby nezaplacenou daň po společnostech vymohly a případně jejich jména zveřejnily. Komise věc vyšetřovala od února 2015, od té doby už Belgie žádné nové firmě podobnou výhodu neumožnila.
Země ale do té doby udělila podle komisařky vybrané skupině nadnárodních firem významné daňové výhody neslučitelné s unijními pravidly. Ty podle ní deformují hospodářskou soutěž a znevýhodňovaly menší společnosti, které nepůsobí na nadnárodní úrovni.
Firmy si mohly ze základu daně v Belgii odečítat 50 a někdy až 90 procent v rámci schématu, který počítal s konceptem \"nadměrného zisku\". Belgické daňové úřady v něm předpokládaly, že nadnárodní firmy dosahují v důsledku své velikosti, dobrého jména, zákaznických a dodavatelských sítí či přístupu na nové trhy \"nadměrného zisku\", kterého by samostatná firma působící v zemi dosáhnout nemohla.
Jejich reálný zisk tak byl porovnáván s pravděpodobným ziskem hypotetické samostatné firmy působící v Belgii s tím, že rozdíl si mohly nadnárodní firmy odečíst. Podle Vestagerové to ale znamenalo, že tento rozdíl nebyl vůbec zdaněn.
Evropská komise v poslední době proti nejrůznějším daňovým dohodám zasahovala opakovaně. Loni v říjnu rozhodla, že na podobných domluvách s Lucemburskem a Nizozemskem profitovaly firmy Fiat a Starbucks, také ty by měly daně doplatit. Uzavřeno stále nebylo například ani vyšetřování firmy Apple v Irsku či společnosti Amazon v Lucembursku.