\"Stálý výbor pro jadernou energetiku se navrhuje vytvořit jako stálý poradní a koordinační meziresortní orgán vlády, který bude dohlížet na komplexní realizaci Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR,\" stojí ve zprávě.
Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (NAP JE), schválila vláda loni v červnu. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Stále ale zbývá dořešit obchodně-dodavatelský model výstavby. Právě s tím by měl nově vzniklý výbor mimo jiné pomoci.
Jeho stálými členy mají podle návrhu být i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ale například i náměstci ministerstev průmyslu, financí, zahraničních věcí a životního prostředí.
Nestálými členy pak budou mimo jiné zástupce společnosti ČEZ, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nebo předseda Energetického regulačního úřadu. Funkci tajemníka výboru má zastávat šéf nově vzniklého oddělení koordinace rozvoje jaderné energetiky na ministerstvu průmyslu.
Materiál jde na vládu s rozporem. Jednotlivá ministerstva se totiž nemohou shodnout, kdo bude financovat činnost výboru, ale i externí analýzy a studie, které je potřeba v souladu s NAP JE zpracovat.
Ministerstvo průmyslu ve zprávě uvádí, že příslušné finanční prostředky je třeba vyčlenit ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí a životního prostředí ale žádají, aby požadované peníze nalezlo ve své rozpočtové kapitole samotné MPO. \"Zásadně nesouhlasíme s úkolem v návrhu usnesení vlády pro ministra financí zajistit zvýšení rozpočtu MPO o rozpočtové prostředky ve výši 56 milionů Kč nad rámec schváleného rozpočtu pro rok 2016,\" uvedl v připomínkách k návrhu resort financí.
Kvůli neposkytnutí státních garanci zrušila energetická společnosti ČEZ v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.
Z jaderných zdrojů pochází asi třetina vyrobené elektřiny v Česku. Podle Státní energetické koncepce se má podíl jádra do budoucna zvyšovat. V roce 2050 má jádro zajišťovat polovinu vyrobené elektřiny v ČR.