Gazprom čeká pokles cen plynu v EU, varuje ale před možnou krizí

Gazprom loni zvýšil dodávky zemního plynu do Evropské unie a Turecka o osm procent na 159,4 miliardy krychlových metrů, a to díky poklesu těžby v Evropě. Předseda představenstva Gazpromu Viktor Zubkov dnes předpověděl, že v letošním roce zůstane export zhruba na loňské úrovni. Evropská unie přitom usiluje o snížení závislosti na ruském plynu.

Zubkov poukázal na hrozbu nedostatečných investic do těžby plynu v důsledku nízkých cen komodit na světových trzích. \"Je zde jen málo zemí, které mohou pokračovat v investicích, když jsou ceny tak nízko jako teď,\" uvedl Zubkov na konferenci ve Vídni. \"V budoucnu, pokud nebudou dostatečné investice na roky 2017 a 2018, mohou na trhu s plynem nastat obrovské problémy,\" dodal Zubkov.

Dodávky ruského plynu do Evropy se výrazně zpolitizovaly, když se v důsledku ukrajinské krize zhoršily vztahy mezi Moskvou a západními zeměmi. EU přitom již v roce 2009 zavedla nové regulační předpisy, které Gazprom rozhořčily a přinutily jej prodat podíly v některých evropských aktivitách. Tyto předpisy také vytvořily značné překážky pro projekt plynovodu South Stream, který měl dopravovat ruský plyn do Evropy přes Černé moře. Koncem roku 2014 proto Rusko tento projekt zrušilo.

Podle Zubkova nyní potřebuje Rusko vědět, jakou roli EU ve své energetické politice přisuzuje ruskému plynu. \"Potřebujeme znát jasná pravidla hry, protože na tom závisejí investice,\" prohlásil Zubkov. \"Situace je nyní poměrně složitá, což může představovat velké riziko pro bezpečnost dodávek. Potřebujeme vyváženou spolupráci s partnery,\" dodal.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Začátkem loňského září podepsal Gazprom s evropskými partnery dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn po dně Baltského moře do Evropy. Proti rozšíření plynovodu protestovaly na konci listopadu země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska v dopise zaslaném místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Česko se k dopisu, který upozorňoval na možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu, nepřipojilo.