K přijetá eura Sobotka dnes uvedl, že na příkladu Slovenska je vidět, že euro se středně velkým zemím vyplatí. \"Změny v eurozóně nejsou a neměly by být důvodem, abychom se odklonili od hlavního integračního proudu v EU. Dnes je euro měnou se silnějšími a stabilnějšími institucemi než před krizí,\" uvedl premiér.
Euro je podle Sobotky především politickým projektem. \"Je závazkem, že hodnotové a hospodářské propojení evropského kontinentu je zajištěním prosperity... Izolace by znamenala hospodářský úpadek, a oslabení demokratických institucí,\" uvedl.
Vstupem do eurozóny se bude muset ČR účastnit i stabilizačních mechanismů a dalších projektů vzešlých z hospodářské krize. Jde například o Evropský stabilizační mechanismus (ESM), do kterého podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy bude muset ČR přispět 34 miliardami korun. Dále se bude muset ČR stát například součástí bankovní unie. \"Náklady na účet těchto mechanismů jsou nesrovnatelné s výhodami pro eurozónu jako celek i jednotlivé státy,\" uvedl premiér.
Projekt tzv. bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Ze zemí mimo eurozónu záměr se k bankovní unii připojit projevily například Bulharsko a Rumunsko, naopak Velká Británie deklarovala, že zůstane mimo.
Vládou loni schválená studie mimo jiné upozorňuje, že v případě přistoupení ČR k bankovní unii by byla omezena řada kompetencí národního orgánu pro řešení krizí, tedy České národní banky. Zároveň ale poukazuje na politické důsledky rozhodnutí zatím nevstupovat. Ty by totiž mohly být v krajním případě interpretovány jako odklon české vlády od své proevropské politiky.
Ze studie ovšem vyplývá, že stabilita českého finančního sektoru byla a je ve srovnání s řadou jiných členských států EU vyšší.