Opatření se ovšem týká pouze životních pojištění, ve kterých dochází k tvorbě kapitálové rezervy pojištění, jež může být vyplacena buď při pojistné události, dožití se určitého věku nebo při výplatě odkupného. Rizikových pojistek se opatření netýkají.
\"Tyto dva prvky mají za cíl na straně jedné zainteresovat pojišťovací zprostředkovatele na dlouhodobém trvání zprostředkovaného pojištění a na straně druhé zajistit, že při předčasném ukončení pojištění bude pojistníkovi větší část zaplaceného pojistného vrácena zpět v podobě odkupného,\" uvádí MF v materiálu. Odkupné je částka, kterou pojišťovna vyplatí klientovi v případě zrušení životního pojištění. V současnosti pojišťovny podle MF zpravidla rozdělují pořizovací náklady pouze do dvou let.
Novela také zavádí mechanismus poměrného krácení sjednané odměny, jestliže k zániku pojištění dojde v prvních pěti letech jeho trvání. Poměrné krácení by se tak mělo provést s přesností na měsíce tak, že za každý započatý měsíc trvání pojištění náleží pojišťovacímu zprostředkovateli nejvýše jedna šedesátina sjednané odměny.
Návrh MF je tak podobný tomu z koaliční dohody z konce srpna. Jednání o omezení provizí totiž v polovině června ve Sněmovně vyvolalo konflikt mezi poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Důvodem byl měnící se postoj ministerstva financí k návrhu na omezení provizí pro zprostředkovatele životního pojištění, na který poukázal autor návrhu, právě poslanec Šincl.
Podstatou Šinclova návrhu bylo zamezit současné praxi, kdy zprostředkovatelé ve snaze získat provizi za uzavření nové smlouvy s klienty ukončují smlouvy nejčastěji mezi druhým až pátým rokem pojištění. Šincl chtěl svým návrhem snížit a stanovit maximální odměnu pojišťovacím zprostředkovatelům. Částku, o níž se provize sníží, tj. přes čtyři miliardy korun ročně, chtěl připsat pojištěným lidem do výnosů.