Řídící výbor ČD podpořil převod nádraží na správu železnic

Podle návrhu, který koncem loňského roku odsouhlasila vláda, mají České dráhy za více než 1500 budov získat od státní správy železnic 3,24 miliardy, korun, což je cena stanovená znaleckým posudkem společnosti PricewaterhouseCoopers. Tuto cenu akceptuje i Evropská komise, na kterou se kvůli obavě z možného podezření z neoprávněné podpory obrátilo ministerstvo dopravy.

Přestože výsledek jednání řídícího výboru byl očekávaný a předpokládalo se, že výbor složený ze zástupců ministerstev se vyjádří obdobně jako vláda, o prodeji majetku zatím definitivně rozhodnuto není. Podle zákulisních informací totiž o prodeji za současných finančních podmínek nepanuje shoda v představenstvu drah a ani v dozorčí radě, kde jsou nejhlasitějšími kritiky prodeje zástupci zaměstnanců.

Vedení drah totiž za převod majetku očekávalo výrazně více peněz, původně kalkulovalo minimálně s dvojnásobkem uvedené částky. Kromě toho musí orgány drah řešit i žalobu od společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury. Ta zpochybňuje cenu za převod kolejí z Českých drah na SŽDC v roce 2008 a požaduje, aby ČD vrátily zhruba sedm miliard korun.

Důvodem je rozdíl v oceňování majetku státního dopravce. Zatímco koleje a další pozemky, které ČD převáděly v roce 2008, byly prodávány za účetní hodnotu, nynější nádraží se stát chystá prodat za tzv. cenu soukromého investora. Jde o sumu, kterou by byl ochotný za tento majetek zaplatit soukromý investor, a která je výrazně nižší než účetní hodnota majetku. Právě na nebezpečí tohoto soudního sporu poukázala interní analýza drážních právníků, která v předchozích dnech unikla do médií.

V utěšeném stavu je necelá polovina nádraží, zbytek si vyžádá rozsáhlejší rekonstrukci. Zhruba 40 objektů, například nádraží v Plzni, Sokolově, Bílině, v Berouně a ve Strakonicích, patří mezi nejvíce zdevastovaná nádraží. Na jejich stavu se podepsala zdlouhavá jednání o tom, kdo má v Česku nádraží vlastnit. ČD proto dlouhodobě do oprav investovaly nezbytné minimum, i tak jde ale o stovky milionů korun ročně.

Součástí transakce má být i pražské hlavní nádraží, u kterého stejně jako u celého převáděného majetku mají dráhy pochyby, jestli není prodáváno pod cenou. Prodej se netýká například pražského Masarykova nádraží nebo hlavního nádraží v Brně, u kterých nejsou vyřešeny vlastnické vztahy, respektive v případě brněnského nádraží otázka přesunu do jiné lokality.

cfr mal