ECB bude podle Draghiho za prvé zkoumat vliv nízké dovozní inflace na domácí mzdy, tvorbu cen a na inflační očekávání. Za druhé pak bude ve světle nedávných turbulencí na finančních trzích analyzovat, jak její předchozí měnové stimuly ovlivňují finanční systém, zvláště banky. Pokud některý z těchto dvou faktorů bude mít za následek riziko zhoršení cenové stability, nebude ECB váhat a bude jednat, dodal Draghi.
Na posledním zasedání ECB Draghi posílil vyhlídky na další uvolnění měnové politiky v březnu, protože inflační očekávání se kvůli poklesu cen energií snížila. Další snížení inflačních očekávání zvyšuje riziko zakořenění nízké inflace a ztrátu důvěryhodnosti ECB.
Draghi uvedl, že ECB je připravena splnit svou povinnost, a vyzval rovněž vlády jednotlivých zemí, aby i ony pomohly zlepšit situaci podpůrnými fiskálními politikami. Zařadil mezi ně třeba vyšší veřejné investice nebo podporu hospodářství prostřednicgvím nižšího zdanění.
Člen výkonné rady ECB Benoit Coeuré, který je jedním z hlavních spojenců Draghiho, o víkendu varoval, že nedávné turbulence na finančním trhu by mohly zpozdit návrat inflace v eurozóně na důležitý cíl ECB těsně pod dvěma procenty. Také on tak naznačil, že ECB by mohla na svém příštím zasedání přistoupit k dalšímu uvolnění měnové politiky.
ECB v prosinci snížila svou depozitní sazbu o deset bazických bodů na minus 0,3 procenta a prodloužila o šest měsíců svůj program nákupu aktiv. Celkem by tak do ekonomiky měla napumpovat 1,5 bilionu eur (41 bilionů Kč), napsala agentura Reuters.