Současná šéfka MMF Lagardeová měla druhé funkční období prakticky jisté už ve chvíli, když se v polovině února uzavřely nominace a neobjevil se žádný jiný kandidát. MMF tehdy uvedl, že Lagardeová je jedinou nominovanou a že rada MMF hodlá celý proces výběru dokončit rychle.
Šedesátiletá Francouzka Lagardeová je původem právnička a bývalou ministryní financí Francie. V čele MMF vystřídala v roce 2011 Dominiqua Strausse-Kahna, který byl nucen odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu. Lagardeová se stala první ženou v čele instituce. Funkční období je pětileté.
Lagardeová si vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Je také považována za obratnou a šarmantní vyjednávačku.
Lagardeová byla nicméně ve Francii obviněna z nedbalosti v případu sporné arbitráže z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. Francouzský soud loni v prosinci nařídil, aby byla Lagardeová kvůli své úloze v případu souzena. Lagardeová oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Vedení MMF své šéfce již dříve vyjádřilo podporu.
Neexistuje sice žádné oficiální nařízení, aby šéf MMF byl z Evropy, tato praxe se však uplatňuje již od zřízení instituce po druhé světové válce. Podobně v čele Světové banky (SB) zase bývá Američan. Za posledních 70 let byli kandidáti z Francie v čele MMF téměř 40 let.