MMF zvolil do svého čela na druhé funkční období Lagardeovou

Lagardeová byla jediným kandidátem na funkci ředitelky MMF. Měnový fond v prohlášení mimo jiné uvedl, že Lagardeová byla zvolena na základě konsenzu a že na členy výkonného výboru zapůsobilo její rozhodné a moudré vedení.

Šedesátiletá Francouzka Lagardeová je původem právnička a bývalou ministryní financí Francie. V čele MMF vystřídala v roce 2011 Dominiqua Strausse-Kahna, který byl nucen odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu. Lagardeová se stala první ženou v čele instituce.

Lagardeová si vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Je také považována za obratnou a šarmantní vyjednávačku.

Lagardeová byla nicméně ve Francii obviněna z nedbalosti v případu sporné arbitráže z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. Francouzský soud loni v prosinci nařídil, aby byla Lagardeová kvůli své úloze v případu souzena. Lagardeová oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Vedení MMF své šéfce již dříve vyjádřilo podporu.

MMF je organizací 188 zemí a jeho cílem je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.

Neexistuje sice žádné oficiální nařízení, aby šéf MMF byl z Evropy, tato praxe se však uplatňuje již od zřízení instituce po druhé světové válce. Podobně v čele Světové banky (SB) zase bývá Američan. Za posledních 70 let byli kandidáti z Francie v čele MMF téměř 40 let.