Vedoucím týmu byl bývalý první místopředseda ERÚ Jan Nehoda, který návrh nové tarifní struktury předkládal ke schválení a který byl odvolán letos v lednu z funkce. Členy byli mimo jiné náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská a zástupci distribučních i výrobních firem.
Změny tarifního systému se týkají takzvaných regulovaných cen. ERÚ je stanovuje každoročně. Zahrnují například platby za přenos a distribuci elektřiny. Vitásková už dříve řekla, že nové tarify, které by měly začít platit od příštího roku, by mohly vydržet deset až 15 let. Vitásková zároveň upozornila, že bude pravděpodobně nutné upravit aktualizovanou státní energetickou koncepci a národní akční plán pro chytré sítě, které již schválila vláda.
Původní návrh tarifních změn, který ERÚ připravil, odmítl mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle jeho vyjádření by navržená změna v platbách elektřiny znamenala zdražení pro víc než 38 procent domácností a 91 procent podnikatelů s malou spotřebou. Návrh je podle něj třeba přepracovat a se změnou není třeba spěchat, měla by jí předcházet rozsáhlá debata.
V posledních týdnech se řeší také budoucnost Vitáskové v čele ERÚ. Z dnešního rozhodnutí vlády vyplývá, že zůstane v čele úřadu i po 1. březnu. Legislativní rada se minulý týden shodla, že na Vitáskovou se nevztahuje služební zákon.
Ministerstvo vnitra tvrdilo, že Vitásková pod služební zákon patří a do 1. března by měla složit služební slib. V takovém případě by ale ve funkci skončila kvůli tomu, že čelí obžalobě ze zneužití pravomoci a před týdnem byla nepravomocně odsouzena k 8,5 roku vězení. Důvodem bylo podle rozsudku nezákonné vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově. Šéfka ERÚ se cítí nevinná, proti rozsudku se odvolá a na svou funkci nehodlá rezignovat.
Vitásková čelí také obžalobě kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní žalobkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ v listopadu 2014. Podle policie se tak stalo v rozporu s energetickým zákonem a státu kvůli tomu vznikla škoda přes milion korun.