Na zmrazení těžby na lednových úrovních se v polovině února dohodly Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela a Katar. Podmínily to však obdobnými kroky u dalších předních producentů, což se ukazuje jako problematické zejména v případě Íránu. Ten je po letech sankcí odhodlán těžbu razantně zvýšit.
Ruský ministr energetiky Alexandr Novak v úterý uvedl, že ruské ropné společnosti plán na zmrazení těžby ropy podporují. Dodal, že s dohodou již souhlasilo 15 zemí, které se na celosvětové produkci ropy podílejí téměř třemi čtvrtinami. Upozornil rovněž, že dohoda může fungovat i bez účasti Íránu. Rusko by podle Novaka tento měsíc mělo jednat s ostatními zeměmi o konečném rozhodnutí ohledně zmrazení těžby.
Ceny ropy se od poloviny roku 2014 kvůli nadměrným dodávkám na trh propadly o více než dvě třetiny. Levná ropa je sice přínosem pro spotřebitele i řadu podniků, přináší ale problémy těžařským zemím, včetně Ruska.
Hrubý domácí produkt Ruska se loni propadl o 3,7 procenta, a zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Hospodářskou situaci v Rusku nyní komplikují rovněž sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
Rusko je největším producentem ropy na světě. Loni se tamní těžba zvýšila na 10,73 milionu barelů denně z 10,58 milionu barelů denně v roce 2014. Prodej ropy a zemního plynu zajišťuje v Rusku více než polovinu příjmů státního rozpočtu.