Řecko od roku 2010 drží nad vodou finanční pomoc od MMF a EU. Věřitelé měli rozdílné názory i v minulosti, vždy se jim ale podařilo neshody vyřešit dříve, než se jim dostalo větší publicity.
Zástupci MMF a eurozóny doufají, že se jim podaří dosáhnout kompromisu v jednání o Řecku tento týden, před pondělním zasedáním ministrů financí eurozóny. Dokud se obě strany nedohodnou, nemůže padnout rozhodnutí, zda Řecko splnilo požadavky nutné k uvolnění peněz z nového úvěru. Stejně tak nemůže eurozóna začít jednat s Aténami o odpuštění části dluhu.
Řecko nyní až do července nečeká žádná větší splátka dluhu, takže Atény a věřitelé mají dostatek času na nalezení kompromisu. Vleklá jednání ale podkopávají důvěru investorů.
Jádrem sporu je nyní to, co by Řecko mělo udělat, aby v roce 2018 dosáhlo přebytku primárního rozpočtu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a udrželo ho na této výši, aby bylo jisté, že si dále nebude muset půjčovat od eurozóny a zůstalo solventní. MMF je podle úředníků obezřetnější ve výhledu ekonomického růstu a fiskálního výkonu Řecka než eurozóna, protože zkušenosti z minula ukázaly, že Atény za stanovenými cíli zaostávaly.
Měnový fond se domnívá, že se současnými reformami bude primární přebytek v roce 2018 činit zhruba dvě procenta HDP. Růst bude o zhruba jeden procentní bod nižší, než předpovídá eurozóna. Řecko by tak mělo být ambicióznější v reformách, zvláště v případě politicky nejobtížnější penzijní reformy.
Když Atény loni požádaly o třetí záchranný program, požadovali někteří z MMF, aby fond zůstal mimo, dokud nebude jasné, že se Řecku podaří znovu se postavit na nohy. MMF tak oficiálně není součástí třetího balíku pomoci, i když eurozóna by chtěla, aby byl.
Fond uvedl, že se k pomoci nepřipojí, dokud se jejich názory nebudou shodovat. Schválení od MMF je ale důležité pro některé evropské země, jako je Německo, Rakousko nebo Finsko, které se domnívají, že Evropská komise je vůči Řecku příliš shovívavá a její prognózy příliš optimistické.