Řecko odmítá požadavky MMF na další snížení důchodů

Vláda v návrhu reformy dlouhodobě neudržitelného penzijního systému plánuje zejména zvýšení příspěvků aktivního obyvatelstva. Plán ale narazil na silný odpor odborů, živnostníků a zejména zemědělců, kteří do minulého týdne přes měsíc blokovali některé silnice a hraniční přechody.

MMF podle ministra Tsakalotose nepochybuje, že plán reformy penzí je seriózní, má ale obavy, že neposílí státní finance dostatečně. \"Domnívá se (MMF), že ta čísla nevycházejí tak, abychom v roce 2018 dosáhli (primárního rozpočtového přebytku) 3,5 procenta HDP; říká, že jestliže jsme už ušetřili na všem jiném, kde jinde najdeme peníze než v dalším snížení důchodů,\" citovala agentura Reuters z ministrova vystoupení v parlamentu.

Řecké vlády od propuknutí dluhové krize v předlužené zemi a od prvního záchranného balíku z roku 2010 snížily důchody už jedenáctkrát. Podle ministra se už penze dál snižovat nemohou.

Eurozóna a MMF mají nyní podle zdrojů agentury Reuters rozdílné názory na potřebný rozsah řeckých reforem. Spor by mohl vést ke zpoždění výplaty další části pomoci Aténám a k odkladu rozhovorů o zmírnění dluhové zátěže země. Tsakalotos dnes řekl, že zpoždění by mohlo ochromit reformy, které by měly vrátit ekonomiku na dráhu růstu.

Jádrem sporu je to, co by Řecko mělo udělat, aby v roce 2018 dosáhlo přebytku primárního rozpočtu ve výši 3,5 procenta výkonu ekonomiky a udrželo ho na této výši, aby bylo jisté, že si dále nebude muset půjčovat od eurozóny a zůstane solventní. MMF je podle zdrojů obezřetnější ve výhledu ekonomického růstu a rozpočtového vývoje Řecka než eurozóna, protože zkušenosti z minula ukazují, že Atény za stanovenými cíli vždy zaostávaly.

Fond předpokládá, že se současnými reformami bude primární přebytek v roce 2018 činit jen asi dvě procenta HDP. Řecko by tak podle MMF mělo být důraznější v reformách, zvláště v případě politicky nejobtížnější penzijní reformy.

MMF oficiálně není součástí třetího balíku pomoci uzavřeného loni v létě a funguje v jednáních jako poradce. Dobrozdání fondu je ale klíčové pro země, jako je Německo, Rakousko nebo Finsko, které pokládají postoj Evropské komise vůči Řecku za příliš shovívavý a její prognózy za příliš optimistické.