Matoušek: Vklady klientů jsou v bezpečí

Loňský rok v penzijním připojištění přinesl další nárůst počtu účastníků. Už téměř tři miliony lidí mají doma smlouvu s některým penzijním fondem. Co si myslíte, že je hlavním důvodem zvýšeného zájmu obyvatel?
Zvýšený zájem o penzijní připojištění souvisí především s veřejnou diskusí o potřebě důchodové reformy. Řada lidí si uvědomuje, že výše průměrného státního důchodu bude v budoucnosti pravděpodobně velmi nízká, a proto si začínají spořit. Svoji trvalou roli ve vysoké poptávce sehrává také rostoucí osvěta týkající se hlavních benefitů, tzn. státních příspěvků a daňových úlev k penzijnímu připojištění. Významným stimulem pro sjednání připojištění je rovněž příspěvek zaměstnavatele.

Na druhou stranu nejsilnější skupinu tvoří klienti ve věku nad padesát let. Dokonce více než 70 % klientů je starších čtyřiceti let. Podle těchto statistik to vypadá, že lidé v České republice začínají řešit problémy až jsou aktuální. Jakým způsobem si myslíte, že lze nalákat mladé klienty?
Přístup mladých, potenciálních klientů ke spoření na důchod je ovlivněn několika faktory. Penzijní připojištění u nás zatím není všeobecně považováno za nutnost. Zatímco v západoevropských zemích je spoření na penzi či důchodové pojištění běžná věc i pro mladé lidi, u nás zatím toto nemá tradici. Mladí lidé do 35 let věku navíc spíše než rezervu důchod řeší jiné aktuální potřeby, investují především do bydlení a rodiny. Dobrou motivaci a šanci zde představuje již zmíněný příspěvek zaměstnavatele.

Lidé považují penzijní připojištění jako jeden ze způsobů střednědobého spoření. Z tohoto důvodu raději ukládají prostředky do finančních produktů, které jim poskytnou vyšší výnos. V čem vidíte základní příčinu této situace?
S tímto tvrzením si dovolím nesouhlasit. V České republice mají lidé nejvíce peněz stále uloženo na termínovaných vkladech v bankách. Jedná se přitom o více něž 50 % celkového objemu úspor, jejichž úročení je ve srovnání s naším produktem velice nízké. V podílových fondech je uloženo přibližně 10 % úspor, většina peněz je však investována v málo výnosných  fondech peněžního trhu. Podíl penzijního připojištění na celkových úsporách v současnosti činí 7 %, což je dáno zejména relativně krátkou historií sektoru. Domnívám se, že tempo růst podílu penzijního připojištění bude vzhledem k vysokému počtu klientů v systému v nadcházejících letech silně akcelerovat.

Velice často jsou smlouvy penzijního připojištění uzavírány až po schválení příspěvku od zaměstnavatele. Dochází tak k sjednávání nízkého měsíčního příspěvku, který v budoucnu nezajistí dostatečné finanční prostředky. Jak lze proti tomuto trendu úspěšně bojovat?
Myslím, že podstatnější než výše na začátku sjednané úložky je skutečnost, že člověk vůbec začal spořit. Podle našich zkušeností je pak důležité s klientem komunikovat, vysvětlovat smysl, výhody a skutečnou potřebu spoření vyšších částek. Ve většině případů si klient své měsíční příspěvky postupem času navyšuje, protože nechce přicházet o státní příspěvek a další výhody, které zhodnocení vkladů dále zvyšují. Dalším nástrojem, o kterém v současnosti uvažuje ministerstvo financí, je provázanost výše příspěvku zaměstnavatele s výší příspěvku samotného klienta. Jinými slovy, pokud by klient chtěl získat konkrétní příspěvek od své firmy, musel by si sám také dostatečně spořit.

Pokud by penzijní připojištění bylo opravdu použito na zajištění dostatečných pravidelných příspěvků ve stáří, znamenalo by to, že by si lidé museli dlouhodobě spořit relativně vysokou částku. Stále ještě v občanech České republiky panuje nedůvěra ve finanční sektor. Jsou jejich prostředky opravdu v bezpečí?
Sektor penzijních fondů funguje v České republice již jedenáctým rokem, je plně stabilní, trvale vykazuje velmi dobré hospodářské výsledky a má nejnižší  náklady ze všech finančních institucí. Tento dobrý stav potvrzuje skutečnost, že do systému penzijního připojištění jsou nyní zapojeny již 3 miliony občanů ČR a tisíce podniků. Plně se zde osvědčil důsledný státní dozor. Nad hospodařením a činností penzijních fondů bdí ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry. Dohled rovněž vykonávají banky fungující jako depozitář penzijních fondů.

Lidé se většinou zaleknou toho, že vklady nejsou pojištěny. Kdo nese riziko ztráty?
Případné ztráty je dle zákona o penzijním připojištění povinen hradit akcionář fondu. Penzijní fondy jsou však dnes převážně vlastněny velmi silnými a vysoce důvěryhodnými finančními skupinami. Vklady klientů jsou proto v bezpečí.

Trh penzijního připojištění prošel velkou selekcí během 10 let působení na českém finančním trhu. Jak by potencionální klient měl postupovat při výběru penzijního fondu?
Trh je dnes vysoce koncentrovaný, působí na něm pouze 11 společností, které jsou, jak jsem již řekl, veskrze členy velmi důvěryhodných a stabilních finančních skupin. Osobně bych při výběru fondu zohledňoval jeho velikost. Velké penzijní fondy mají možnost výrazně snižovat své náklady, na čemž vydělávají především jejich klienti.

Portfolia penzijních fondů jsou velice vyrovnaná a nedochází ani k větších výkyvům ve výši připsaných výnosů. Dovoluje současná právní úprava větší rozlišení zaměření jednotlivých fondů? Pokud by například existovalo rozdělení na konzervativní, vyvážené nebo růstové fondy, klienti by mohli zvolit strategii dle míry rizika, kterou jsou ochotni postoupit a dle toho by se dále odvíjely i výnosy. Nezdají se vám pravidla investování vložených prostředků příliš přísná? Změnil byste něco ve stávající právní úpravě?
Nabídka různých investičních profilů není v současnosti podle zákona možná. Minulý rok však vstoupila v platnost novela zákona, která dostatečným způsobem rozšířila investiční možnosti penzijních fondů především směrem k akciím a investicím v zahraničí. Rozdíly mezi penzijními fondy se časem projeví více.
Jednou z možností, jak investovat do aktiv s potenciálem vyšší výkonnosti, by byla změna modelu každoročního přípisu výnosů na model přípisu v okamžiku výplaty peněz. Penzijní fondy by dále garantovaly vklady klientů a státu a výnosy připisovaly na základě celkového výnosu za období setrvání klienta ve fondu. Prodloužil by se tak investiční horizont a lze předpokládat, že celkové výnosy klientů by pak byly vyšší.

Penzijní připojištění, společně se soukromým životním pojištěním, je uváděné jako součást doplňkového dobrovolného pilíře penzijního systému v České republice. V čem byste viděl výhody penzijního připojištění oproti životnímu pojištění?
Přestože jsou oba produkty rozdílné a odpovídají na rozdílné potřeby klienta, mohou se vzájemně velmi dobře doplňovat. Penzijní připojištění je forma spoření, zatímco životní pojištění v sobě zahrnuje pojistnou ochranu před některými riziky a zároveň i zhodnocení vložených peněz. U penzijního připojištění si klient zvolí měsíční příspěvky, které může kdykoliv měnit. Na konci spoření je mu vyplacena dle jeho volby buď celá částka najednou nebo si nechá vyplácet doživotní penzi. U životního pojištění se výše placeného pojistného zpravidla odvíjí od výše pojistné částky, kterou si zvolí klient a dále od jeho věku a pohlaví. Na oba produkty se vztahují daňové úlevy, penzijní připojištění je však navíc podporováno státními příspěvky ve výši až 150 Kč měsíčně.

Jak se díváte na problematiku řešení důchodové reformy v České republice? Jak velkou úlohu by měly hrát komerční penzijní fondy?
O potřebě důchodové reformy se prakticky bez výsledků hovoří bezmála deset let. Přestože politická i veřejná diskuse poslední rok nabrala na intenzitě a vznikl vládní tým pověřený propočítat scénáře jednotlivých politických stran, neočekávám rychlé schválení koncepce reformy a potřebných zákonů. Předpokládám, že nový penzijní systém začne v České republice fungovat nejdříve v roce 2008. Zdá se, že rychlost realizace a výsledná podoba důchodové reformy bude záležet na výsledku příštích voleb.
Pokud by součástí nového penzijního systému byl druhý pilíř – povinné spoření, měl by tyto soukromé úspory na penzi spravovat omezený počet kapitálových společností. Tyto správcovské společnosti by měly zákonem jasně stanovená pravidla pro své hospodaření a investice. Zároveň by jejich fungování bylo regulováno a dozorováno státními orgány. Z tohoto pohledu můžeme hledat inspiraci například v sousední Slovenské republice, kde na podobných principech penzijní systém právě začíná fungovat. Jednou z možností je také správa druhého pilíře stávajícími penzijními fondy, které disponují nejen potřebnými zkušenostmi a infrastrukturou, ale zároveň jsou velmi bezpečné a mají vysoký kredit u veřejnosti.

Děkujeme za rozhovor
Nadja Fehimovič, Finance.cz

Ing. Tomáš Matoušek, MBA - Narozen v roce 1965. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později také business na University of Pittsburgh v USA. Od počátku devadesátých let pracoval v bankovnictví, kde se specializoval na zavádění a řízení nových informačních systémů. V letech 1995 - 2000 působil jako finanční ředitel Penzijního fondu České pojišťovny, a.s. Od roku 2001 je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem této společnosti. Mezi jeho záliby patří především sport, hudba, literatura a cestování.