\"V zájmu rychlého přijetí novely, která obsahuje adaptační opatření k předpisům Evropské unie, Ministerstvo dopravy ustoupilo od původního záměru měnit podmínky provozování letišť,\" uvedl Neusar. Spory majitelů letišť a pozemků se úřad snažil vyřešit zejména proto, že tyto konflikty komplikovaly proces vydávání a rušení povolení pro provoz letišť.
V problematice omezování hluku navrhlo ministerstvo dopravy předat kompetence související se zavádění konkrétních opatřeních pro snížení hluku z letišť v případě překročení hlukové zátěže na Úřad pro civilní letectví (ÚCL). Dosud tuto agendu spravovalo přímo ministerstvo dopravy. Změna, která vyplývá z nařízení Evropského parlamentu se nicméně týká jen letišť na kterých vzlétne nebo přistane více než 50.000 letadel za rok. To se v Česku týká pouze pražského ruzyňského letiště.
V Česku je v provozu 92 letišť, z toho 18 podle materiálů ministerstva dopravy jsou letiště s mezinárodním provozem a čtyři patří armádě. Osm letišť, v Praze a velká regionální letiště jako v Brně nebo Karlových Varech, umožňuje přistávání letadel i za zhoršených povětrnostních podmínek, kdy je třeba pilotovat pomocí přístrojů. Valná většina letišť v tuzemsku pak umožňuje let jen za viditelnosti označovaný jako VFR (Visual flight rules), kdy pilot řídí a naviguje letadlo podle výhledu z kabiny.
cfr mal