Snížení základní sazby z dosavadního rekordního minima 0,05 procenta finanční trhy nečekaly. Depozitní sazbu ECB podle očekávání snížila na minus 0,4 procenta z dosavadních 0,3 procenta. Při záporné depozitní sazbě musí banky za peníze uložené u ECB platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček.
ECB podporuje ekonomiku eurozóny přílivem nových peněz už celý rok, výsledky programu jsou však stále sporné a mnozí o jeho efektivnosti stále více pochybují. Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv 60 miliard eur měsíčně. Loni v prosinci tento program prodloužila o půl roku, minimálně do března 2017.
Inflaci v eurozóně, kterou chce ECB dodáváním peněz dostat k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty, ale dosavadní kroky stále nedokázaly podpořit. V únoru se eurozóna dokonce vrátila poprvé od září do deflace a spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta.
Přes přísun asi 700 miliard eur do finančního systému za poslední rok zůstává nepřesvědčivý i hospodářský výkon měnové unie. Ekonomika eurozóny rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 1,6 procenta a stejným tempem se zvýšila i za celý rok. Tempo růstu tak zrychlilo z 0,9 procenta v roce 2014. ECB přitom odhadovala, že její podpůrná opatření zvýší ekonomický výkon eurozóny v letech 2015 až 2017 o téměř jeden procentní bod.