Živnostníci: Nejsme připraveni na případný výpadek příjmů z podnikání

Lidé v zaměstnaneckém poměru mají při pracovní neschopnosti po uplynutí tří dnů nárok na výplatu náhrady mzdy, respektive nemocenské – od 4. do 14. dne od zaměstnavatele (za pracovní dny) od 15. dne od státu. Výše náhrady a nemocenské nevyrovná standardní měsíční příjem, ale poskytne alespoň částečnou kompenzaci. V případě živnostníků je tomu ale jinak – na rozdíl od zaměstnanců nemají na nemocenskou automaticky nárok. Získat je mohou jen ti, kteří si v rámci povinného zdravotního a sociálního pojištění připlácejí i nemocenské pojištění. Což vzhledem k poměru vložených a případně získaných peněz dělá málokdo. Výše záloh na nemocenské pojištění pramení z výše záloh na sociální pojištění a pro představu - aby živnostník za první měsíc pracovní neschopnosti dostal alespoň 15 tisíc korun, platil by měsíčně na samotné nemocenské pojištění okolo 700 Kč, ale výše jeho záloh na sociální pojištění by se blížila 9 tisícům korun. Většina OSVČ je tak při pracovní neschopnosti odkázána sama na sebe a na komerční životní pojištění. „Zhruba třetina českých živnostníků však vůbec žádné komerční pojištění nemá,“ upozorňuje Martin Švec z pojišťovny MetLife. „V případě neschopnosti pracovat proto za výpadek příjmu nedostanou vůbec žádnou náhradu a musí si poradit sami. Více než polovina OSVČ však má finanční rezervy maximálně na tři měsíce. Delší pracovní neschopnost může mít proto na jejich podnikání i rodinný rozpočet dramatický vliv,“ vysvětluje Martin Švec.

Několikaměsíční výpadek? To se mě netýká…

To je i případ devětadvacetileté fotografky Evy L., která si při loni v červnu po pádu při focení Českém ráji zlomila kotník levé nohy a poranila oblast pánve. V sádře a prakticky nepohyblivá strávila více než 4 týdny a další téměř dva měsíce strávila rehabilitacemi. Během té doby přišla o celou řadu zakázek. Eva si neplatila nemocenské pojištění, takže v průběhu pracovní neschopnosti neměla nárok na žádný příspěvek od státu. Životní a úrazovou pojistku tou dobou také neměla. „Do doby, než se mi stal úraz, jsem si vůbec nepřipouštěla, že bych mohla na takhle dlouho vypadnout z pracovního procesu. Občas jsem sice byla nemocná, ale vždycky jsem to nějak vyřešila. Tentokrát to ale bylo jiné, přes měsíc jsem se nemohla ani hnout a další skoro tři měsíce jsem mohla pracovat jen velmi omezeně. Pár měsíců bez příjmu se razantně projevilo na mém rozpočtu. Měsíc před úrazem jsem investovala téměř všechny úspory do auta a několika objektivů, takže jsem najednou měla sotva na nájem. Nebýt rodiny a přítele, těžko říct, jak bych vše vyřešila,“ popisuje svůj loňský zážitek Eva.

Její případ bohužel není ničím výjimečným. S jistou nadsázkou lze dokonce tvrdit, že Eva „dopadla dobře“ – nezůstaly jí výrazné dluhy a svému podnikání se věnuje i nadále. Takové štěstí ale neměl bývalý majitel malého sportovního obchodu Jan V., který před dvěma lety utrpěl těžký úraz po pádu na snowboardu. Přišel o ledvinu a utrpěl několik zlomenin. Téměř dva měsíce strávil v nemocnici, další měsíce si vyžádala rekonvalescence. „Nemohl jsem pracovat a během mé léčby se prodejna dostala do dluhů, prakticky jsem skončil v bankrotu,“ vzpomíná. Nakonec musel obchod zavřít a své podnikání ukončit. „Dnes se věnuji jinému oboru, ale dluhy způsobené dlouhodobou léčbou stále ještě splácím,“ vysvětluje Jan.

Chtěl/a jsem se pojistit, ale…

Častým důvodem, proč některé OSVČ nemají sjednané pojištění, je fakt, že kvůli výši svého příjmu dosud nemohly uzavřít pojistku na dostatečnou částku. Podobnou zkušenost má i kadeřnice Jana, která jako OSVČ pracuje už více než pět let. „Živím se rukama, takže jsem stoprocentně závislá na svém zdravotním stavu. Připlácím si nemocenské pojištění, ale spočítala jsem si, že v případě dlouhodobého výpadku příjmu by peníze od státu příliš nepomohly. Před pár lety jsem se chtěla pojistit, ale s mou výší měsíčního příjmu mi nabídli pojistku na částku, která by mi sice v případě potřeby pomohla, ale ne dost, takže jsem od této varianty upustila. Snažím se proto ukládat si peníze bokem, ale ne vždy se zadaří.“

Zjednodušené podmínky

Pojišťovna MetLife nyní proces sjednání kvalitního životního pojištění pro OSVČ výrazně zjednodušuje – u pojistných částek do výše až šesti milionů korun nově nezkoumá výši měsíčního příjmu, stačí jednoduše doložit obrat z aktuálního daňového přiznání. Nabídka se týká pojistných produktů z programu MetLife Fair, které nabízejí výrazný cenový bonus za zdravý životní styl, nemanuální zaměstnání a pravidelné preventivní prohlídky u lékaře. Celková úspora může dosáhnout až 37 % z pojistného. Až do konce března je navíc pro OSVČ připravena speciální dodatečná sleva ve výši až 20 % na rizika spojená s úrazem a nemocí. Součástí nabídky je i denní odškodné za dobu pracovní neschopnosti.

POZN.: Průzkum mezi 525 malými podnikateli bez zaměstnanců (OSVČ), z nichž bylo 260 žen, proběhl v listopadu roku 2015 prostřednictvím nástroje Instant Research výzkumné agentury IPSOS.