Zavedení prokazování původu majetku Sněmovna asi schválí

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček neúspěšně navrhoval, aby hranice činila pět milionů korun. Nesouhlasili s tím zástupci ministerstva financí, podle nichž by se zvýšením počtu případů zvýšila administrativní zátěž a naopak by se snížila efektivita prokazování majetku. \"Limit sedm milionů byl kompromisem, na němž se shodla vládní koalice,\" podotkla náměstkyně ministra Alena Schillerová.

Jestliže poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu podle předlohy daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše se má pohybovat od 50 do 100 procent výše doměřené daně podle toho, zda poplatník bude s daňovým úřadem spolupracovat. Ondráček neprosadil, aby penále mohlo být 80 až 160 procent.

Právní výbor ale chce na návrh bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) upravit sazbu za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Vláda chce horní hranici zvýšit z jednoho roku vězení na tři roky, a to kvůli prodloužení promlčecí lhůty. Válková ale prosadila ponechání jednoho roku, aby tato sazba byla souměřitelná se sazbami jiných trestných činů podobné kategorie. Vládní i Válkové předloha umožňuje dát nově i peněžitý trest.

Proti předloze se opět stavěli poslanci pravicové opozice. \"Pokládám zákon za nesmyslný a neúčelný,\" prohlásil Martin Plíšek z TOP 09. Některé jeho části jsou podle něho protiústavní, s čímž ale ministerstvo financí nesouhlasí. Představitelé koaličních stran naopak normu hájili. Podle předsedy výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) přispěje k tomu, že se bude podvádět méně. Ministerstvo financí zdůrazňuje, že zákon nezavede plošná majetková přiznání.