Přínos čínských investic ukáže čas, ekonomice ale mohou pomoci

30.03.2016 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 30. března (ČTK) - Rozšíření česko-čínské hospodářské spolupráce a oznámení nových čínských investic by mohlo pomoci do budoucna k narovnání vzájemné obchodní bilance a zlepšení obchodních vztahů a českého exportu do Číny. Nyní ovšem není jasné, zda po oznámených akvizicích budou následovat také nové investice do výrobních kapacit, které by vytvořily pracovní místa. Navíc i při zahrnutí v těchto dnech oznámených čínských investic bude jejich objem v Česku srovnatelný s těmi z Belgie nebo Kypru. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

\"Smyslem rozvoje česko-čínských vztahů by v praxi mohlo být jednak určité narovnání nesymetrické obchodní bilance i dosažení lepších (efektivnějších, ziskovějších) výsledků exportních aktivit, které by nevedly tolik přes \'prostředníky\',\" uvedl analytik Petr Hlinomaz.

Přínos pro českou ekonomiku ovšem podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka bude záviset na tom, zda po akvizicích budou následovat také nové investice do výrobních kapacit. \"Změna vlastnictví sama o sobě nová pracovní místa nevytvoří,\" uvedl.

Marek zároveň upozornil na to, že ke konci loňského roku objem investic čínských firem v Česjz činil zhruba šest miliard korun, což je 0,22 procenta z celkového objemu zahraničních investic v tuzemsku. Je to podobný objem jako finských investic v ČR. \"Pokud bychom započetli letos ohlášené či očekávané čínské investice, potom by se jejich celkový objem měl zvýšit nad 100 miliard korun a podíl na celkovém objemu zahraničních investic na 3,5 procenta. Velikost čínských investic by tak byla srovnatelná s investicemi z Belgie či Kypru,\" uvedl.

Trendem v oblasti čínských přímých zahraničním investic je přitom v posledních letech podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy sílící orientace na fúze a akvizice. \"Zatímco v roce 2003 tvořily fúze a akvizice pouze 18 procent objemu čínských zahraničních investic, v současné době to jsou zhruba dvě třetiny. I v České republice tak lze od čínských subjektů očekávat spíše skupování tuzemských firem než výstavbu závodů \'na zelené louce\',\" uvedl.

Ve vyspělých zemích tak totiž podle Kovandy Číňané koupí firem získávají přístup k technologickým postupům a distribučním kanálům. V rozvíjejících se a nestabilních státech, především v Africe, se pak soustředí na investice do těžby a dobývání přírodních zdrojů.

Největšími příjemci čínských přímých zahraničních investic jsou v zemích Evropské unie podle Kovandy Británie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko. Země V4, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se nacházejí převážně ve druhé desítce žebříčku. \"Ze zemí V4 je největším příjemcem Maďarsko. Polsko a Česká republika soupeří o druhou pozici,\" dodal Kovanda.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK